Vedle národní hymny a státního znaku patří vlajka mezi nejvyšší symboly české státnosti a hrdě se vztyčuje při sportovních utkáních nebo při důležitých státnických událostech. Jak vypadala vlajka Českého království a jak se postupně vyvíjela až do dnešní podoby?
Jak vypadala vlajka Českého království
Nejstarším státním znakem odpovídajícím heraldickým pravidlům (heraldika = nauka o erbech) byl štít s orlicí, který čeští panovníci používali na své pečeti v letech 1192 až 1253.
Znak s korunovaným stříbrným dvouocasým lvem na červeném štítu a červeno-bílém podkladu jako první poprvé použil moravský markrabě Přemysl Otakar II. v roce 1253.
Červená a bílá barva na vlajce byly odvozeny od znaku s dvouocasým lvem. Oficiální státní barvy se podle heraldiky odvozují od barvy erbovního znamení (stříbrného lva) a barvy štítu, kdy stříbrnou je možné nahradit bílou a zlatou žlutou barvou.
Odkud se vzal stříbrný lev mezi českými národní symboly
Lev symbolizuje sílu, rytířskou ctnost, odvahu a často se zobrazuje při skoku s vytasenými drápy, což podporuje jeho obávanost a moc.
Podkladem pro zobrazení lva na vlajce Českého království je údajně báje o knížeti Bruncvíkovi, který při své odvážné výpravě po světě zachránil život lvu, kterého chtěl zabít drak. Lev s ním poté putoval věrně po jeho boku a stál při něm v těžkých bitvách. Na jeho počest pak nechal Bruncvík vymalovat podobiznu lva na erb a brány města.
Z Dalimilovy kroniky zase vyplývá, že královský titul a erb s jednoocasým stříbrným lvem na červeném poli obdržel český kníže Vladislav II. od římského císaře Fridricha I. Barbarossy jako odměnu za pomoc při dobývání Milána.
Proč má lev atypickou stavbu těla – dva ocasy
Význam dvou ocasů dosud není znám a prozatím neexistuje jednotný názor. Údajně se ale jedná o spojení dvou zemí – Čech a Moravy. Druhým uváděným důvodem je pak podle heraldiky pravidlo, že zdvojení nějakého nepárového orgánu označuje mužské pohlaví zvířete (nejčastěji hlava nebo ocas). V českém státním znaku se tedy podle tohoto pravidla nachází lev, nikoliv lvice.
Rozdíl mezi vlajkou a praporem: Pro vlajku je typická vodorovná poloha a upevnění ke stožáru pomocí lanka. Oproti tomu prapor může viset vodorovně, šikmo i svisle a ke stožáru se připevňuje napevno. Státní vlajka se každé ráno slavnostně vyvěšuje a večer svěšuje, propar se nesundává.
Historie státní vlajky
Do roku 1918 – do vzniku Československa 28. října – se jako státní vlajka používala červeno-bílá vlajka Českého království. Tato bikolóra ale byla totožná s vlajkou sousedního Polska, což se obyvatelům českého území příliš nelíbilo.
Stejně jako se postupně měnila státní vlajka, tak se vyvíjelo i samotné České království. Od 13. století do roku 1918 se na českém trůnu vystřídaly významné šlechtické rody a hranice území se také různě posouvala.
Vlajka musí symbolizovat vše, co pod ni patří
Další problémem byla skutečnost, že se Československo v té době skládalo z pěti území a Čechy tvořily jen jeho malou součást. Nastal proto čas na změnu s cílem vytvořit novou vlajku, která by vystihovala celou zemi.
Česká vlajka s americkým nádechem
V návrzích grafika Vojtěcha Preissiga a generála Milana Rastislava Štefánika figurovaly tři barvy: bílá, modrá a červená. Už zde můžeme vidět základ pro naši současnou vlajku. Vzhled návrhů byl ale příliš americký (používali jej slovenští emigranti v USA).
Další spousta návrhů, ale jen jeden vítěz
Svou vizí přispěla „do mlýna“ celá řada dalších autorů. Grafiku dodal například profesor Jaroslav Benda nebo umělec Jaroslav Jareš. Nejlepší návrh ale před komisi předložil státní úředník Jaroslav Kursa, jehož vlajka se skládala ze dvou vodorovných pruhů – rudého a bílého, do nichž z ⅓ zasahoval modrý klín. Důležité je však podotknout, že o autorství díla se následně vedly spory a je dokonce možné, že ve skutečnosti byl autorem vítězného návrhu Jaroslav Jareš nebo Josef Knedlhans.
Později byl modrý klín prodloužen do přibližně ½ (poměr 3:2) a 30. března 1920 se právě tento vzhled stal oficiální vlajkou Československa, potažmo České republiky.
Trikolora z bílé, červené a modré barvy se stala národními barvami Čechů a Slováků až do dnešních dní (kromě období, kdy české země okupovalo nacistické Německo a protektorátní vlajku tvořily tři vodorovné pruhy: modrý, červený a bílý).
Vývoj české vlajky aneb jak se měnila
- Dva vodorovné pruhy – červený a bílý.
- Dva vodorovné pruhy – červený a bílý s modrým klínem.
- Tři vodorovné pruhy – modrý, červený a bílý (vlajka Slovenska má stejné barvy, jen v jiném pořadí: červená, modrá bílá + štít se znakem).
- Dva vodorovné pruhy – červený a bílý s modrým klínem.
