Ocenění za dobře odvedenou práci vystřídaly v průběhu let perzekuce a zabavování majetku. Jak česká šlechta vznikla, čím vším si musela projít a které šlechtické rody se v historii českých zemí objevily? V článku zjistíte mimo jiné i to, jak jsou na tom české šlechtické rody nyní a kde je jim konec.
Česká šlechta a její význam
Jako česká šlechta je označována feudální společenská vrstva v zemích Koruny české, která zpravidla vlastnila nějakou půdu – právě půda totiž byla ve středověku nezbytně důležitá pro přežití a její vlastníci představovali privilegovanou vrstvu (panstvo).
Počátky české šlechty
Česká šlechta vznikla spolu s rozvojem feudální společnosti a působením vojenských družin kolem osoby panovníka. Poprvé se objevila v období kolem 10. století v Českém království za vlády Přemyslovců.
Z vojáků feudálními pány
Královské družiny tvořili schopní jedinci, kteří za své služby dostávali od krále výsluhy v podobě pozemků, správcovství hradů či zámků a jiné výhody. Tyto odměny byly obvykle spojeny také s udělením šlechtického titulu a z původních válečníků se tak stávali feudální páni.
Šlechtictví jako nejvyšší odměna
V průběhu času vytvořili feudální páni početnou společenskou vrstvu a od 13. století se mohli pyšnit erbovním znamením české šlechty, které jim panovník uděloval už nejen za statečnost v boji, ale také za diplomatické úspěchy nebo například za zbavení krajiny nebezpečného zvířete.
Šlechtictví bylo vnímáno jako pocta a majitelé tohoto titulu získali nejen jisté výhody, ale také se svým způsobem zavázali k povinnostem a vybranému způsobu chování.
Mezi nejstarší šlechtické rody na českém území patří Žerotínové, Ronovci, Vítkovci, Buzici, Benešovci, Drslavici, Hrabišici, Hroznatovci, Janovici, Markvartici a další. Tyto zakladatelské rody lze pak ještě dále detailněji rozdělit.
Nejznámější české šlechtické rody
Každý český šlechtický rod má svou specifickou historickou cestu. Některý dlouhou dobu disponoval četnými statky, jiný svůj majetek nabyl až později.
- Schwarzenbergové
- Kinští
- Šternberkové
- Kolowrat-Krakowští
- Colloredo-Mansfeldové
- Černínové
- Lobkowiczové
- Nosticové
- Bartoňové-Dobenínové
► Přehled šlechtických rodů a jejich vývoj
O rodech kolují mnohé legendy a jednou z nich je například i tato: Šternberkové pocházejí ze strany Kašpara, jednoho ze tří biblických králů, kteří se přišli do Betléma poklonit narozenému Ježíškovi. Jejich hvězda v erbu tedy není jen tak ledajaká, ale betlémská.
Základní milníky české šlechty
Vývoj a zánik některých českých šlechtických rodů významně ovlivnilo několik historických událostí. Bohužel se však ve většině případů jednalo spíše o nepříjemné momenty.
1620 – Bitva na Bílé hoře
Dvacátá léta 17. století přinesla do způsobu vlastnictví statků v Českém království zásadní změny. České stavovské povstání proti panování Habsburků vyústilo bitvou na Bílé hoře a jako reakce na toto dění proběhly pobělohorské konfiskace, kdy došlo k vyvlastnění majetku těch, kteří se povstání účastnili.
O majetek přišlo mnoho menších šlechtických rodů a pokud nebyli vysloveně zbaveni šlechtického predikátu, jejich tituly jim zůstaly.
Po porážce stavovského povstání se stav vyšší a nižší šlechty členil na tituly: šlechtic, rytíř, svobodný pán/baron, hrabě, kníže a vévoda a do šlechtického stavu centralizovaně povyšoval pouze panovník.
Čísla po Bílé hoře: Z 254 pánů a 1128 rytířů z doby před rokem 1620 jich údajně zůstalo pouze 431. Některé české šlechtické rody v tomto období vymřely a postupně se na českém území začaly objevovat nové šlechtické rody ze zahraničí.
1918 – Zrušení šlechtických titulů
Rok 1918 kompletně změnil pohled na české šlechtické rody. Po vzniku Československa bylo šlechtictví pouhým vyznamenáním a 10. prosince 1918 byly šlechtické tituly oficiálně zrušeny. Používání šlechtických titulů bylo od tohoto roku dokonce trestné.
Rok nato proběhla pozemková reforma. Pro šlechtice to znamenalo, že podle tzv. záborového zákona č. 215/1919 Sb. mohl mít jeden vlastník maximální rozlohu pozemku 150 hektarů zemědělské půdy a 250 hektarů celkové půdy. Pro lepší představu – některé české šlechtické rody vlastnily před touto reformou až 192 000 hektarů pozemků. 150 hektarů tedy bylo oproti původní rozloze jen směšné množství.
1939 – Komunistická perzekuce
Šlechtici to neměli jednoduché ani v následujících letech. Stále docházelo ke konfiskaci jejich majetku z různých důvodů a celé to vyvrcholilo perzekucí (systematické pronásledování a hrubé zacházení) během vlády komunistické strany.
Z toho plynulo, že představitelé české aristokracie nemohli studovat například na gymnáziu, místo regulérní vojny museli sloužit u pomocných technických praporů (PTP) a mohli vykonávat pouze podřadná zaměstnání. Někteří šlechtici byli dokonce po vykonstruovaných procesech uvězněni. Mnozí z nich se proto raději uchýlili do exilu.
1989 – Sametová revoluce
Až rok 1989 přinesl pro některé šlechtice příznivé změny. Česká šlechta se mohla vrátit ze zahraničí a v restitucích jim byla navrácena část majetku. Od tohoto okamžiku také mohli svobodně studovat a vykonávat zaměstnání podle svého výběru.
V rámci restitucí majetků byl většině šlechtických dědiců vrácen jejich dědičný majetek, který přešel mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990 do vlastnictví státu.
České šlechtické rody dnes
V současné době se české šlechtické rody nemusí bát postihu a své tituly mohou běžně používat. Tyto však nemají úřední platnost. Zajímavostí je, že i když zákon o zrušení šlechtických titulů stále platí, při vzniku samostatného Československa v roce 1918 údajně nebyl z právního hlediska správně ošetřen a někteří právníci tvrdí, že není platný.
Dělení české šlechty + příklady
- Tradiční šlechta – má své dědice a potomky – Schwarzenbergové, Kinští, Šternberkové.
- Aristokratické rody – titul jim byl uznán pouze v zahraničí – Lobkowiczové.
- Nové šlechtické rody – získaly oficiální titul v zahraničí – na Filipínách byli do šlechtického stavu povýšeni (získali titul Sir) rektor Karlovy univerzity prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc a doc. MUDr. Leoš Středa, Ph.D.
Publicita české šlechty a služby pro veřejnost
Česká šlechta se drží spíše v ústraní a není o ní moc slyšet. Mezi výjimky patří například poslanec Karel Schwarzenberg, místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin nebo majitel lihovaru Jan Hildprandt.
William Rudolf Lobkowicz osobně provází po muzeu Lobkowiczkého paláce, kde se můžete podívat na sbírky obrazů a jiných uměleckých děl spojených se šlechtickým rodem Lobkowicz a jejich návratem zpět do vlasti. Veřejnosti je zpřístupněn také zámek Kinských ve Valašském Meziříčí, jehož původním majitelem byl v letech 1815–1885 hrabě Eugen Kinský a poté jeho syn Rudolf Kinský. Podobně je na tom hrad Český Šternberk, kde lze nahlédnout do pracovny Jiřího Sternberga, otce současného majitele.
Nekonečné pře o majetek
Možná je jejich skromnost dána i tím, čím vším si v minulosti prošli. Mnozí ze šlechticů totiž museli svůj majetek kompletně zrenovovat, protože bývalé režimy jej většinou zanechaly v dezolátním stavu – sloužil například jako vepřín nebo sklad zbraní.
Až do současnosti pokračují i soudní spory o majetek. Některým šlechticům se bohužel nepodařilo spravovat svůj majetek, stále se o něj soudí nebo jim byl odepřen. Osudy českého kulturního dědictví jsou proto v některých případech bohužel nejasné.
Další zajímavosti o českých šlechtických rodech
Český královský institut se spolu s historiky o české šlechtické rody dlouhodobě zajímá a postupně vám jednotlivé rody představí v sérii článků zde na blogu. Sledujte sociální sítě ČKI, kde vás o nových článcích informujeme, a udělejte si ještě větší přehled o české šlechtě.
