Právě nyní v roce 2022 je tomu přesně sto let, kdy zemřel poslední český král a rakouský císař Karel I. Habsburský. Výročí jeho úmrtí si církev připomněla mší svatou a mnozí uctili jeho památku přímo na místě, kde vydechl naposledy. Kdo to byl, proč se mu říkalo blahoslavený a jaký měl život?
Už uběhlo celé jedno století
Blahoslavený Karel I. se narodil 17. srpna 1887 v Dolních Rakousech a zemřel 1. dubna 1922 na portugalském ostrově Madeira ve věku 34 let, kde ve vyhnanství podlehl těžkému zápalu plic. V letošním roce 2022 – 100 let po jeho smrti – je proto vhodné si připomenout, kým tento muž byl a čemu zasvětil svůj život.
Kdo byl blahoslavený Karel I.
Karel I., celým jménem Karel František Josef Ludvík Hubert Jiří Oto Maria Habsbursko-Lotrinský, byl nejstarší syn arcivévody Oty Františka Josefa a saské princezny a arcivévodkyně Marie Josefy Saské. Na trůn nastoupil po smrti svého strýce Františka Ferdinanda d’Este, správu země převzal v polovině první světové války a v letech 1916–1918 vládl jako poslední císař rakouský a král český.
► Habsburkové 1. díl: Vznik Habsburské monarchie
Blahoslavený Karel I. Habsburský a jeho pohled na život
Karel I. vyrůstal ve velmi zbožném prostředí pod vlivem své matky a katolických učitelů. To bylo pravděpodobně důvodem, proč již od útlého věku choval obrovskou úctu k Panně Marii a Ježíši Kristovi.
Jeho silná víra se promítala nejen do osobního života, ale rovněž do jeho způsobu vlády, který byl typický odporem k válce a aktivitami proti bombardování a používání bojových plynů. Také mu vadily zbytečné ztráty na životech. Mnozí se mu však za to vysmívali.
Klid a mír ctil i v rodinném životě a díky tomu bylo jeho manželství s italskou princeznou Zitou Bourbonsko-Parmskou velmi harmonické a vzešlo z něj osm zdravých dětí.
Zajímavost: V den plnoletosti 17. března 1907 dostal Karel podle zvyku vlastní komoru a svého vrchního komořího, kterým se stal Zdenko Lobkowicz. Ten s ním setrval až do jeho smrti na Madeiře.
Karel I. uměl česky
Jako malý žil blahoslavený Karel I. nějakou dobu v Brně, následně studoval práva na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě a vojenský výcvik absolvoval v Chudeřicích u Bíliny a ve Staré Boleslavi. Dokonce i svou manželku údajně potkal na českém území ve Františkových Lázních.
Díky tomu hovořil dobře česky a Čechy často a rád navštěvoval. Pobýval zde například na zámku v Zákupech.
Proč vlastně „blahoslavený“?
Papež Jan Pavel II. prohlásil Karla I. za blahoslaveného 3. října 2004 pro jeho mírové úsilí, lásku k národům a hlubokou osobní zbožnost. Sám pak v úctě k němu přijal za své jeho křestní jméno Karel.
Tímto blahořečením se církev zaručila, že Karel I. Habsburský jako mírotvůrce patří do nebe, a uctila jej za to, že všechna svá politická rozhodnutí vždy učinil na základě křesťanské víry, kterou kladl na první místo.
Způsob vlády blahoslaveného Karla I.
O důležitých věcech se Karel I. radil se svou manželkou Zitou, což bylo velmi nezvyklé a mnohým to nebylo po chuti. Zato se však jako jeden z mála panovníků osobně účastnil světové války, kde se mimo jiné podílel i na vedení bojů.
Rozpad monarchie
Za jeho vlády se monarchie bohužel postupně po kouscích připoutávala k Německé říši a Karel I. se během rozpadu soustředil především na to, aby zabránil krveprolití. To se mu nakonec podařilo a k převzetí moci došlo pokojně. Pro Karlovy mírové snahy se však od něj postupem času odvrátili všichni známí včetně ministra zahraničí Otakara Černína.
Konec vlády Karla I.
11. listopadu 1918 se Karel I. následně vzdal i rakouské části monarchie a nově vzniklý stát Německé Rakousko byl prohlášen republikou. Císař se pod nátlakem musel zříci svých panovnických práv v Uhrách a došlo ke konfiskaci habsburského rodinného majetku.
Zajímavost: Plný titul blahoslaveného Karla I. Habsburského zněl – „Karel I. z milosti Boží císař rakouský, apoštolský král uherský, král český, dalmatský, chorvatský, slavonský, haličský, lodoměřský, illyrský, bosenský a jeruzalémský král, arcivévoda rakouský, velkovévoda toskánský a krakovský, vévoda lotrinský a barský, salcburský, štýrský, korutanský, kraňský a bukovinský, velkokníže sedmihradský, markrabě moravský, vévoda Horního a Dolního Slezska, Modeny, Piacenzy a Guastally, vévoda osvětimský a zatorský, těšínský, friulský, raguszský a zarský, okněžněný hrabě habsburský a tyrolský, kyburský, gorizijský a gradišský, kníže tridentský a brixenský, markrabě Horní a Dolní Lužice a Istrie, hrabě hohenemský, feldkirchský, bregenzský, sonnenberský, pán z Terstu, z Kotoru a na Windischské marce a velkovojvoda Vojvodiny srbské.“
Jak skončil život blahoslaveného Karla I. Habsburského
Během roku 1921 se Karel I. Habsburský na popud papeže Benedikta XV. snažil obnovit monarchii a ujmout se vlády v Maďarsku. Chtěl však, aby nedošlo k občanské válce.
Ani napodruhé se mu to nepodařilo a na základě těchto pokusů byl vyhoštěn ze své vlasti. S celou svou rodinou se musel přesunout na ostrov Madeira, kde žil v nuzných podmínkách a kde také brzy zemřel. Je pohřben v kostele Nossa Senhora v portugalské městě Funchal.
Zajímavost: V katedrále sv. Víta proběhla 24. dubna 2022 mše k uložení ostatků posledního českého krále Karla I. Jednalo se o malou částečku žebra panovníka dovezenou z Madeiry.
Dlouhý život jeho nejbližších
Princezna Zita svého o pět let staršího manžela přežila o dlouhých 67 let. Zemřela 14. března 1989 ve věku úctyhodných 96 let.
Syn František Josef Otto (Otto von Habsburg) a následník blahoslaveného Karla I. zemřel 4. července 2011 ve věku 98 let. I jeho další děti žily dlouhý život. Například Felix Habsbursko-Lotrinský (95 let) nebo Rudolf Syringus Habsbursko-Lotrinský (90 let).
