Spojené království letos oslavuje 70 let Alžběty II. na trůnu. Ačkoli i toto číslo zní téměř neuvěřitelně, v historii se objevilo ještě několik déle vládnoucích monarchů. Které země měly jednoho panovníka 60, 70 i více let?
Pepi II. – Egypt
Pokud bychom věřili dobovým pramenům, nejdéle vládnoucím panovníkem v dějinách by byl bezesporu egyptský faraon 6. dynastie Pepi II. Žil ve třetím tisíciletí před naším letopočtem a na trůn nastoupil ve věku šesti či sedmi let. Předpokládá se, že vládl neuvěřitelných 94 let. Podle současných studií to spíš vypadá, že vládl „pouhých“ 64 let, což by ho stejně učinilo nejdéle vládnoucím panovníkem Egypta.
Sobhuza II. – Svazijské království
V žebříčku nejdéle vládnoucích panovníků tohoto muže většinou nenajdete, ačkoli byl u moci téměř neuvěřitelných 83 let. Svazijský král Sobhuza II. vládl od 10. prosince 1899 do 21. srpna 1982. Většinu tohoto času, do roku 1968, však bylo Svazijsko závislým územím – britským protektorátem. Očekávalo se, že po získání nezávislosti se ze země stane konstituční monarchie, Sobhuza však prohlásil ústavu za neplatnou, rozpustil parlament a dál zemi řídil jako absolutní vládce. Zajímavý je i jeho rodinný život: Sobhuza praktikoval množenství. Měl 70 manželek, 210 dětí a na konci své vlády se mohl pyšnit více než 1000 vnoučaty.
Ludvík XIV. – Francie
Krále Slunce nejspíše většina z nás zná, málokdo už ovšem ví, že se řadí k nejdéle vládnoucím panovníkům světa. Na trůnu setrval déle než 72 let (vládl mezi lety 1643 a 1715). Králem se stal ve svých čtyřech letech a za dobu své dlouhé vlády dovedl zemi k rozkvětu i hladomoru. Vznikl díky němu honosný komplex ve Versailles, kam se sjížděli všichni urození lidí z Francie a který se stal kulturním centrem země.
Pchúmipchon Adunjadét (Ráma IX.) – Thajsko
Thajský panovník nastoupil na trůn ve svých 18 letech v roce 1964 a zůstal na něm až do roku 2016 – vládl více než 70 let. Úmyslně si udržoval odstup od politiků a generálů a dbal na svůj veřejný obraz, pro thajské obyvatelsko představoval ostrov jistoty v moři neklidu. Zemí za jeho vlády lomcovalo několik převratů, komunistické povstání i pouliční protesty, ale on stále zůstával na trůnu. Byl rovněž známým hudebním skladatelem a nadšeným fotografem.
Alžběta II. – Velká Británie
Britská panovnice nastoupila na trůn 6. února 1952 ve svých 25 letech. Z mladé nezkušené panovnice se během let stala respektovaná královna, a to i díky podpoře svého manžela prince Philipa. Za období Alžbětiny vlády došlo k zániku Britského impéria a vzniku tzv. Commonwealthu – Alžběta II. je tedy nyní panovnicí 15 nezávislých států. Podle zvykového práva však do politiky zasahuje jen výjimečně. Ve svých 96 letech je v současnosti nejdéle vládnoucím žijícím monarchou na světě.
Jan II. – Lichtenštejnsko
Lichtenštejnský panovník, který vládl 70 let, se narodil roku 1840 v české Lednici. Lichtenštejnským knížetem byl v letech 1858–1929. Zdědil však obrovská území v Čechách, Moravě, Slezsku a Dolním Rakousku, všechny jeho soukromé pozemky a statky měly téměř desetinásobnou rozlohu Lichtenštejnska. Jan II. zůstal po celý život svobodný a bezdětný. Byl známý jako významný mecenáš umění a věd. Miloval svou rodnou zemi a vrátil se do ní také zemřít – naposledy vydechl v moravských Valticích.
K’inich Janaab‘ Pakal – říše Mayů
O tomto panovníkovi a délce jeho vlády jsme dlouho netušili. V roce 1952 objevil mexický archeolog Alberto Ruiz sve starobylém mayském městě Palenque sarkofág s ostatky panovníka. Následně se ukázalo, že se tento mayjský vládce jmenoval K’inich Janaab‘ Pakal. Na mayský trůn usedl v roce 615, když mu bylo 12 let, a vládl až do své smrti ve věku 80 let. U moci byl tedy 68 let. Legendy však říkají, že jeho vláda ještě není u konce – podle nápisu v pyramidě zvané Chrám nápisů se má Pakal znovu narodit 4700 let po své smrti a opět se ujmout moci.
František Josef I. – Rakousko-Uhersko
Rakouský císař seděl na trůnu od revolučního roku 1848 až do roku 1916, vládl tedy téměř 68 let. Rakousko-Uhersko ho přežilo jen o pouhé dva roky. František Josef I. byl pilný a konzervativní vládce, postupně se stal symbolem celé monarchie a jeho existence určitým způsobem držela mnohonárodnostní zemi pohromadě. V osobním životě však příliš šťastný nebyl – jeho prvorozená dcera zemřela ještě jako dítě na černý kašel, jeho manželka byla zavražděna, jeho jediný syn a následník trůnu Rudolf spáchal sebevraždu a jeho bratr byl zastřelen v Mexiku.
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský – království Obojí Sicílie
Vládcem se stal Ferdinand ve svých osmi letech a na trůnu setrval 65 let, i když s dvěma přestávkami. Poprvé byl sesazen během revoluce v roce 1799 a podruhé ho na trůnu vystřídal Napoleon Bonaparte v roce 1805. Po skončení napoleonských válek se stal prvním králem Obojí Sicílie. Ferdinand měl pouze minimální vzdělání a byl považován za hrubého člověka, netajil se svou vášní v lovu, a tak zvířata běhala také po jeho paláci. Za manželku si vzal Marii Karolínu Habsbursko-Lotrinskou, dceru Marie Terezie, se kterou měl 18 dětí.
Viktorie – Velká Británie
Británie má v historii ještě jednu dlouho vládnoucí panovnici – slavnou královnu Viktorii, jejíž prapravnučkou je současná panovnice Alžběta II. Viktorie byla nejen královnou Spojeného království, ale také indickou císařovnou. Vládla většinu 19. století, 63 let, až do roku 1901. Období její vlády se vyznačovalo velkým průmyslovým, vědeckým i vojenským rozvojem britských zemí, po královně se celé toto období označuje jako viktoriánská éra. Měla devět dětí a 42 vnoučat, pro něž domluvila výhodné sňatky v panovnických rodinách po celé Evropě. Začalo se jí tak říkat „evropská babička“.
Jakub I. Aragonský – Aragonie
Jakub vládl Aragonii většinu 13. století, králem se stal ve svých pěti letech a na trůnu setrval téměř 63 let. Roku 1244 dobyl muslimskou Játivu u Valencie a získal kontrolu nad výrobou papíru. Křesťanský svět tak díky tomuto vládci poznal papír, který postupně vytlačil užívání pergamenu.
Hirohito – Japonsko
Hirohito vládl jako 124. japonský císař v letech 1926 až 1989 – u moci setrval 62 let. Jako všichni císaři před ním byl i Hirohito považován za potomka bohů. Než nastoupil na trůn, podnikl půlroční cestu po Evropě, a byl tak prvním japonským císařem, který kdy opustil svou zemi. Hirohito zahájil válečné tažení proti Číně, USA i evropským koloniím v Asii. Po tragédii svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki a následné kapitulaci Japonska v roce 1945 se Hirohito zřekl svého božského původu.
Kchang-si – Čína
Kchang-si byl třetím císařem mandžuské dynastie Čching. Vládl mezi lety 1661 a 1722, na trůnu se udržel téměř 62 let. Zasloužil se o rozsáhlé reformy státní správy, upevnění císařské moci a zavření sjednocení Číny s Mandžuskem. Podporoval také výrobu porcelánu, který se za jeho vlády začal dovážet do Evropy a ve velkém napodobovat.
Čchien-lung – Čína
I dalším rekordmanem je čínský panovník, vnuk výše zmíněného císaře Kchang-si. Vládl přes 60 let. Důvodem ukončení vlády však nebyla jeho smrt, ale abdikace – z úcty k předkům nechtěl na trůnu setrvat déle než císař Kchang-si, a v roce 1796 abdikoval ve prospěch svého syna. Fakticky si však udržel moc až do své smrti v roce 1799.
Kristián IV. Dánský – Dánsko
Posledním členem tohoto žebříčku je král Kristián IV., který vládl Dánsku a Norsku v letech 1577 až 1648, tedy po dobu téměř 60 let. Kristián je považován za jednoho z největších dánských králů, pod jeho vládou země viditelně vzkvétala. Přezdívá se mu také „architekt na trůnu“, protože za jeho vlády vyrostlo na území obou států mnoho měst a zámků, například dnešní Oslo.
Zajímá vás více o monarchii jako státním zřízení? Podívejte se na náš článek Monarchie – co to je, základní dělení monarchií a státy s touto formou vlády v roce 2021.
