Rod Kinských má poměrně dlouhou historii, která čítá mnoho jmen. Podívejme se společně na nejvýznamnější z nich, na hlavní rysy rodu a majetek, který Kinští vlastní, nebo v minulosti pomohli zrekonstruovat.
Kdo byli Kinští
Staročeský rytířský rod Kinských pochází z počátku 13. století a první písemná zmínka o něm se datuje do roku 1236. V průběhu let se vypracovali mezi přední středoevropskou aristokracii a potomci hraběcí větve žijí v současné době v Česku, Rakousku a dalších evropských zemí.
- Plný název: Kinští z Vchynic a Tetova
- Původ jména: německé pojmenování Wchynsky (česky Vchynský podle obce Vchynice), což se později začalo psát jako Chynský a použitím transkripce jako Kinský
- Heslo rodu: „Bůh, čest, vlast“
- Erb: tři stříbrné vlčí zuby v červeném štítě
- Údajný první prapředek: Martin z Medvědíče
- Rodové knížecí větve: choceňská, perucká, kostelecká, chlumecká
Historie rodu Kinských
Počátky rodu nejsou zcela jednoznačné, jeho historie je dobře známá až po třicetileté válce. Nicméně se traduje, že předky rodu Kinských jsou lidé s přídomkem „z Medvědíče“.
Jako první použili přídomek „z Vchynic“ synové Bohuslava z Žernosek, který převzali od názvu vesnice a tvrze, které se nacházely nedaleko Lovosic. Přibližně v roce 1350 se pak rod Vchynských rozpadl na další rodové linie a historie rodu začala být poněkud nepřehledná.
Václav I. Kinský
Počínaje Janem Dlaskem a jeho třemi syny dostal rodokmen rodu Kinských jasné obrysy. Nutno však podotknout, že za jedinou pokračující větví stojí prostřední Janův syn Václav.
Radslav
Václav byl roku 1542 zavražděn a po něm se rodového majetku ujal jeho syn Radslav, který jej záhy značně rozšířil. Byl povýšen roku 1596 a v roce 1611 mu byl panský stav potvrzen. Byl bezdětný, a proto odkázal své jmění synovcům.
Další důležité persony v historii rodu Kinských
V dalších letech se rod Kinských dále vyvíjel a objevilo se mnoho nových osob. Mezi nejvýznamnější patří například hrabě Jan Oktavián, kníže Štěpán Vilém nebo nejvyšší kancléř Václav Norbert Oktavián, který je poslední společný předek všech nynějších Kinských.
Od poloviny 18. století se rod začal větvit na Kinské ze strany Filipa Josefa a na chlumeckou větev, kterou založil František Ferdinand Kinský.
Kinští a chlumecká větev
Oběma rodovým větvím se dařilo velmi dobře. Kinští vynikali jako diplomaté a podnikatelé, díky čemuž svůj majetek rozšířili o další statky. Počátkem 19. století se tato knížecí větev rozdělila na choceňskou, kosteleckou a peruckou část.
V chlumecké větvi byli velmi dobří politici, vojáci, osvícenští učenci a pedagogové. Ve 20. století zrekonstruovali například zámek v Chlumci nad Cidlinou, hrad Kost nebo klášter a zámek ve Žďáru nad Sázavou.
Rod Kinských v současnosti
Někteří potomci kostelecké a chlumecké větve žijí v České republice a část z nich se usídlila v zahraničí.
Jedním z potomků chlumecké větve žijících v Česku byl například významný český imunolog a zakladatel reprodukční imunologie Radslav Kinský (zemřel roku 2008).
Jeho syn Constantin Kinský založil v roce 2015 spolu s manželkou Marií Kinsky (původem z Francie) Muzeum nové generace a podílel se na tvorbě unikátního kulturního programu na zámku ve Žďáru nad Sázavou. Marie Kinsky je navíc od roku 2013 zakladatelkou a ředitelkou mezinárodního festivalu současného tance KoresponDance a neziskové organizace Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA.
Rod Kinských a jejich majetek
Většinu majetku rodu Kinských tvořily zámky, hrady a významné památky, které můžete v současné době navštívit jako turisté.
Ve kterých městech Kinští sídlili a jakým historickým budovám vdechli nový život?
Rodová sídla abecedně
Borovnice, Budenice, Česká Kamenice, Heřmanův Městec, Horažďovice, Hospozín, Chlumec nad Cidlinou, Choceň, Chroustovice, Kamenice, Kolín, Koloděje, Kost, Kostelec nad Orlicí, Moravský Krumlov, Mšené, Nový Hrad, Peruc, Prčice, Přestavlky, Radim, Rataje, Rosice, Rychmburk, Sloup, Vejvanovice, Zlonice, Žďár nad Sázavou.
Pamětihodnosti rodu Kinských
- Nový zámek Kostelec nad Orlicí – empírový zámek nechal postavit začátkem 19. století hrabě Josef Kinský a v současné době nabízí prohlídkový okruh Život v biedermeieru, který ukazuje život šlechty v 19. století. Mimo to se zde koná celá řada výstav a událostí včetně svateb.
- Palác Kinských – budova v rokokovém stylu z roku 1765, kterou rod Kinských koupil v roce 1768 po smrti hraběte Goltze. V průběhu let sloužila budova jako německé gymnázium, polské velvyslanectví a sídlo Sbírky grafiky a kresby Národní galerie v Praze. Vedle toho se zde narodila baronka Bertha von Suttner (rozená Kinská), která roku 1905 obdržela jako první žena Nobelovu cenu za mír.
- Zřícenina zámku Neulust – lovecký zámek, který nechal v roce 1790 postavit Filip Kinský. V rukou nových majitelů z rodu Thurn Taxisů bohužel zchátral. V roce 2016 byly ruiny přestavěny na odpočinkové místo s lavičkami a výhledem na okolní přírodu.
- Hrad Kost – jeden z nejzachovalejších gotických hradů v Česku ze 14. století, jehož posledními majiteli byl rod Kinských. V minulosti se jednalo o nedobytný hrad, zejména pro svou polohu, takže ho mnozí nájezdníci hluboko v lesích nenašli.
- Skalní hrad Sloup – nachází se na pískovcové skále, do níž je vytesána řada místností a objektů a spolu tvoří bludiště. Hrad byl dvakrát zničen. Nejprve loupežníky a poté švédskými vojsky během 30leté války. Nový vzhled a magickou atmosféru mu vtiskly až rody Kokořovců a Kinských.
- Zámek Karlova Koruna – na místě bývalé tvrze jej nechal postavit hrabě František Ferdinand Kinský a s několikaletou prolukou, kdy došlo k jeho znárodnění, patří rodu Kinských dodnes. Své jméno získal zámek po císaři Karlovi VI. Zámecké prostory nabízí mnoho zajímavých expozic a nádherných prostor například pro konání svateb.
Mezi další historické stavby, které zaznamenaly stopu rodu Kinských, patří například zámek Benátky nad Jizerou, zámek Náměšť na Hané, hrad Svojkov, zřícenina hradu Tolštejn, zámek Sloup v Čechách nebo hrad Rychmburk.
