Nepočítalo se s tím, že usedne na uherský trůn. Přesto vstoupil do dějin jako poslední monarcha mužského pohlaví z rodu Habsburků. Ačkoli Karel VI. neměl syna, díky chytré politice ho na trůnu nevystřídal jiný královský rod, ale jeho dcera Marie Terezie.
Karel VI. Habsburský se narodil 1. října 1685 ve Vídni jako druhorozený syn císaře Leopolda I. Zatímco narození jeho staršího bratra Josefa I. se bujně oslavovalo – měl zachránit dynastii před vymřením – příchod Karla VI. na svět zapadl ve světle pozitivních zpráv z bojů s Osmany.
Bratři se v mnohém lišili. Josef byl statný a rozhodný, Karel působil jemně a tiše. Druhorozenému synovi se také nedostalo panovnické výchovy. Na dvoře svého otce však rozvíjel to, co zdědil po předcích. Miloval výtvarné umění, knihy a hudbu, hovořil sedmi jazyky, i když česky uměl říct jen pár formálních vět.
Součástí Karlovy výchovy bylo také studium války. To se mu hodilo už v necelých 20 letech. Po smrti posledního španělského Habsburka Karla II. v roce 1700 se měl stát panovníkem Španělska a rozsáhlých kolonií v Americe. Jako jeho oponent však vystoupil Filip z Anjou, vnuk francouzského krále Ludvíka XIV. Druhý kandidát byl nepřijatelný pro Anglii, Nizozemsko a další evropské státy. Podepsaly s habsburskou monarchií protifrancouzskou koalici, a tak na sebe válčení nenechalo dlouho čekat. Anglicko-francouzská válka se z Evropy rozšířila i do Ameriky. Karel VI. díky pomoci spřátelených vojsk nabýval v konfliktu na síle.
Kdo převezme trůn?
Karlův bratr Josef I. nastoupil na rakouský trůn roku 1705. Nicméně s dědicem to nevypadalo růžově. Josefův jediný syn zemřel jako nemluvně a s manželkou Amálií Vilemínou měl dále jen dvě dcery. Po třech dětech zůstala manželka neplodná, pravděpodobně proto, že ji záletnický Josef I. nakazil pohlavní chorobou.
Když začínalo hrozit, že rod Habsburků vymře po meči, bylo načase najít i pro Karla VI. vhodnou manželku. Nejlepší kandidátkou se zdála Alžběta Kristýna Brunšvicko-Lünebursko-Wolfenbüttelská. Kvůli sňatku konvertovala z katolické na římskou víru a v šestnácti letech si roku 1708 vzala třiadvacetiletého Karla VI. Platila za jednu z nejkrásnějších a nejlépe vychovaných dam v Evropě.
Překotný obrat v monarchii i v anglo-francouzském válčení nastal roku 1711. Josef I. nečekaně zemřel na neštovice. Na trůn usedl jeho mladší bratr. Postupně se stal císařem Římskoněmecké říše, poté uherským i českým králem.
300 let od velkolepé korunovace v Praze
Karlova korunovace českým králem v červenci roku 1723 byla pro Země Koruny české obrovskou událostí. Příští rok si budeme připomínat její 300. výročí. Společně s doprovodem a manželkou jel Karel VI. z Vídně přes Znojmo, Jihlavu a Německý Brod až do Prahy. Před jeho příjezdem byla celá Královská cesta olemována veřejným osvětlením – olejovými lampami.
Praha na jeho počest také uvedla holdovací alegorické melodrama o svatém Václavu, které napsal český skladatel Jan Dismas Zelenka. Karel VI. i jeho manželka byli nadšeni. V Praze zůstali déle než čtyři měsíce. Pak se přesunuli opět do Znojma, kde oslavili listopadové narozeniny Alžběty Kristýny. Jak jinak než jejich oblíbenou hudbou. Na počest panovnice bylo ztvárněno hudební dílo Harmonie planet, které pro ni napsal vídeňský dvorní vicekapelník Antonio Caldara.
Monarchie se rozpadá
Nový císař se sice stal hlavou rovnou tří zemí, přišel ale o španělskou korunu. Velice ho to mrzelo, protože měl ke Španělsku silný vztah. Spojenci se nakonec rozhodli pro protikandidáta Filipa z Anjou. Karel VI. by jinak soustředil příliš velkou moc. Zůstalo mu území dnešní Belgie, Neapolsko, Milánsko a Sardinie.
Postupem času se ukázalo, že kontrolovat tak obrovské území není pro Karla VI. možné. Monarchie nebyla vnitřně silná, a tak postupně ztratil Balkán a jižní Itálii, Neapolsko a Sicílii. Po dohodě se šlechtou se mu však podařilo zřídit stálou armádu, díky které jednou provždy vyhnal Osmany z Uher.
Poté se mohl konečně věnovat vnitropolitickým záležitostem. Řadou reforem upravil hospodářské, soudní i správní poměry země. Díky Karlovi také vznikla rozsáhlá síť silnic. Proslavil se jako mecenáš umění, budoval habsburské umělecké sbírky, hrál na několik hudebních nástrojů a skládal hudbu.
Opět chybí syn
V manželství čelil mnohem stálejší a na rodinu zaměřený Karel VI. stejným problémům jako jeho bratr. Ani u něj nebylo jisté, zda dynastie přežije. První syn Leopold Jan se narodil až sedm let po sňatku, ale do roka zemřel. Páru se pak narodily tři dcery: Marie Terezie, Marie Anna a Marie Amálie.
Roku 1713 tak Karel vydal Pragmatickou sankci. Ta stanovila nedělitelnost habsburských držav a také to, že na trůn směla usednout žena. Cílem této listiny bylo zajištění nástupnictví po Karlu VI. pro jeho děti – tedy dcery. I kdyby na trůn měla po smrti Karla usednout žena, nebude to dcera Leopolda I. ani Josefa I., nýbrž dcera Karla VI.Karel VI. vládl až do roku 1740, kdy zemřel na otravu houbami. Na trůn pak skutečně usedla jeho dcera, Marie Terezie, která vládla Uhersku a českým zemím až do roku 1780.
