Speciál příloha 28. říjen: Mýty a skutečnost

do vaší poštovní schránky ZDARMA

Článek

Valdemar I. Veliký: dánský král, který vůbec neměl být králem

Kdyby Valdemar I. Veliký žil dnes, na LinkedInu by sbíral jeden lajk za druhým. Na žebříčku kariérního vzestupu totiž stoupal docela rychle a vyzkoušel si, jaké to je být vévodou, knížetem a nakonec i dánským králem. Jeho vláda přinesla Dánsku bohatství a stabilizaci, ovšem za vysokou cenu – krev a zlomenou víru tisíců lidí. Jak to s Valdemarem I. bylo?

Valdemar I. Veliký ve faktech

Dosáhnout takových úspěchů není úplně složité, když se narodíte jako jediný syn dánského krále Knuta Lavarda a princezny Ingeborg Kyjevské. Stalo se tak 14. ledna 1131, ovšem za neblahých okolností – Valdemar I. se přišel na svět jako pohrobek. Otec Knut Lavard se svého syna nedočkal, ve svých 34 letech totiž padl do léčky a byl zavražděn. 

  • narozen 14. ledna 1131, zemřel 12. května 1182
  • vévoda šlesvický, od roku 1154 kníže jutský a od 1157 dánský král
  • jméno získal po svém dědovi, kyjevském knížeti Valdemarovi II. Monomachovi
  • za manželku si vzal Sofii z Novgorodu, nevlastní sestra Knuta V.
    • společně měli 4 děti – Sofii; Knuta VI. Dánského; Marii a Markétu, jeptišky z Roskilde
Knuta Lavarda, syna oblíbeného krále Erika I., dal zabít 7. ledna 1131 jeho rival v nástupnictví na trůn dánský vévoda Magnus Nilsson, zvaný také jako Magnus Silný. Někdy okolo roku 1127 se oženil s Richenzou Polskou, společně měli syna Knuta V., který se stal dánským králem do doby, než byl poražen v bitvě Svenem III. a Valdemarem I., o kterém je tento článek

Krutá občanská válka Valdemaru přinesla trůn

Když měl Valdemar I. 15 let, abdikoval současný král Erik II. Dánský. Uchazeči o trůn byli dva:

  • Sven III., syn Erika II., 
  • Knut V., syn královraha Magnuse Nilssona. 

Žádný z nich však nehodlal ustoupit a přenechat trůn svému rivalovi. Vypukla občanská válka. Krutá doba přetrvávala asi 10 let, během které se Valdemar I. stal šlesvickým vévodou. V nástupnictví Valdemar I. nejprve podporoval Svena III., později ale vytvořil alianci s Knutem V., který ho zvolil spoluvládcem. 

Protože obětí bylo příliš a válka nebrala konce, trojice si po dohodě zemi rozdělila na tři části. Spravedlivé dělení však bylo jen na oko a každý z vládců si chtěl urvat co nejvíce pro sebe. Důkazem je slavnost, kterou Sven III. uspořádal pro Knuta, Valdemara a biskupa Absalona – cílem nebylo přátelské pobavení, ale tajná vražda všech zmíněných

Zabití se biskupovi a Valdemaru I. podařilo uniknout – do Jutska. Sven ho však pronásledoval s celým vojskem, aby dokonal plánované. Ale neuspěl. Valdemar byl silnější a Svena a celou jeho armádu porazil. V roce 1157 byl korunován a stal se tak jediným králem dánské monarchie.

Svantovít ať shoří. Vítej, křesťanství!

O rok později, v roce 1158, byl v dánském městě Roskilde na ostrově Sjælland zvolen biskupem Absolan, v 1178 pak arcibiskupem ve švédském Lundu. S Valdemarem I. si rozuměl, proto z něj král udělal nejbližšího rádce

Biskup a arcibiskup Absolan byl politicky velmi vlivný. Nechal postavit hrad Hanv, okolo kterého postupně vyrostla dnešní Kodaň. Považuje se proto za jejího zakladatele.

Nedávná občanská válka Valdemara I. nezastavila před dalšími boji. Roku 1168 tak dobyl pohanský ostrov Rujána se střediskem zvaným Arkona

Tamní občané tehdy uctívali slovanské božstvo a primárně nejvyššího boha Svantovíta. Arcibiskupovi Absolanovi, který šířil křesťanství kde mohl, se to ale nelíbilo, proto nechal Arkonu zničit. Aby lidu dokázal svou moc, sochu Svantovíta nechal spálit před zraky všech zúčastněných. Celý ostrov zachvátila násilná christianizace

Jaký otec, takový syn

Vojenské úspěchy Valdemara přinesly dánskému království mnoho nových území. Král se zasloužil o rozvoj vnitřní politiky, zavedl nové zákony a reformy, čímž Dánsko stabilizoval a sjednotil. 

Ačkoli přinesl Dánsku slávu a bohatství, ve spojení s arcibiskupem Absolanem a později papežem Alexandrem III. vyzdvihoval církev a podnikal kruté křížové výpravy především proti pohanským Slovanům na Baltu. Křesťanská víra pro něj byla tak silná, že se zasloužil o kanonizaci svého mrtvého otce Knuta Lavarda v roce 1169. 

Na cíle Valdemara I. navázal jeho syn Valdemar II., který pokračoval v expanzi Dánska a zemi dovedl ke středověkému vrcholu

Hltáte intriky králů, korunovace a vztahy na královských dvorech? Přečtete si naše další články o jiných světových monarchiích. Zavedou vás do Belgie, Čech nebo třeba Norska.

Sdílejte článek:

Facebook
LinkedIn

Má monarchie v 21. století místo?

Zkoumáme – debatujeme – vzděláváme

Sdílejte článek:

Kategorie blogu

Autoři

Sociální sítě

Nejčtenější články

Blog

Další články

Kategorie blogu

Autoři

Sociální sítě

Nejčtenější články