Rod Lichtenštejnů dnes vládne malému knížectví v západní Evropě. Věděli jste ale, že Lichtenštejnové jsou jednou z nejstarších šlechtických evropských rodin a že pod ně kdysi spadalo celých 20 % poddaných Moravského markrabství? Pojďte s námi prozkoumat jejich historii i význam pro naši zemi.
Kde se vzali Lichtenštejnové?
Rod pochází z pomezí Štýrska a Dolního Rakouska. První zmínka o člověku tohoto jména se objevila už v roce 1136, šlo o Huga z Lichtenštejna, zakladatele rodu. Ten si v Dolním Rakousku jižně od Vídně nechal postavit hrad Liechtenstein, podle kterého pak začal odvozovat své jméno. První Lichtenštejnové měli své pozemky právě tady. Považujeme je za jeden z vůbec nejstarších současných šlechtických rodů v Evropě.
Kdy začali žít v českých zemích?
Ve 13. století dostal Jindřich I. Lichtenštejnský od krále Přemysla Otakara II. ves Mikulov na jižní Moravě. Za věrnost v boji ji získal jako svobodné vlastnictví, což mělo na celý rod důležitý politický dopad. Rodina tím získala území v Moravském markrabství, tedy později v zemích Koruny české. Rod postupně získával další území, například Valtice a Lednici, a nakonec se na Moravě a ve Slezsku usadil natrvalo.
Lichtenštejnové se už od 13. století pohybovali v nejvyšších společenských kruzích českých zemí a často byli zaměstnáni ve vyšších úřadech nebo u panovnického dvora. Měli blízko k Lucemburkům a později i Habsburkům. Zároveň rozvíjeli svá území také v Rakousku a postupně budovali rodinné bohatství.
Jak získali území dnešního Lichtenštejnska?
Na přelomu 17. a 18. století se podobně jako další šlechtické rody snažili i Lichtenštejnové získat území ve Svaté říši římské. Za značně přemrštěnou cenu tak Jan Adam I. z Lichtenštejna v letech 1699 a pak 1712 zakoupil dvě hrabství: Schellenberg a Vaduz (ty tvoří dnešní Lichtenštejnsko). Císař Karel VI. pak tato území prohlásil za Knížectví lichtenštejnské, 343. stát ve Svaté říši římské. Obě hrabství však byla značně zpustošená, a proto v nich Lichtenštejnové ještě dlouhá léta nesídlili.
Kdo byli významní Lichtenštejnové?
Karel I. z Lichtenštejna (1569–1627)
Byl zakladatelem knížecího rodu Lichtenštejnů – jako první z rodiny se stal knížetem. Díky Karlovi I. a jeho bratrovi Maxmiliánovi se navíc Lichtenštejnové stali jedním z nejbohatších rodů v Evropě. Oba se totiž velmi dobře oženili, získali mnohá panství a Karel I. pak ještě další nakoupil. Ve sporu o následnictví na trůnu po Rudolfu Habsburském podpořil Karel I. arcivévodu Matyáše, Rudolfova bratra, který se mu odměnil povýšením do knížecího stavu.
Na druhou stranu, některé činnosti Karla I. byly značně kontroverzní. Měl podíl na mincovním konsorciu, které razilo velmi nekvalitní mince. Kvůli nim došlo ke státnímu bankrotu a finanční ztráty utržil i samotný panovník. Vyšetřování probíhalo 20 let a škody musel zaplatit až jeho syn.
Alois I. (1759–1805)
Ze svých zahraničních cest přivezl na pozemky Lichtenštejnů mnoho poznatků – od ekonomických reforem po výnosnější chov hospodářských zvířat. Proslul hlavně přestavbami některých významných lichtenštejnských sídel. Zrekonstruoval například lednicko-valtický areál.
Jan I. z Lichtenštejna (1760–1836)
Vybudoval nejlepší vojenskou kariéru z celého rodu. Proslavil se v době napoleonských válek, kdy se stal vrchním velitelem armády Rakouského císařství. Vedl dokonce rakouské vojsko v bitvě u Slavkova. Věnoval se také rozvoji Lichtenštejnska. Zavedl tam ústavu, povinnou školní docházku a zrušil poddanství.
Jaké statky vlastnili Lichtenštejnové na českém území?
V průběhu dějin se Lichtenštejnům podařilo nahromadit a zvelebit rozsáhlá území na Moravě a Slezsku. Téměř polovinu svého majetku získali v pobělohorských konfiskacích v 17. století. V druhé polovině století jim patřila celá jedna pětina poddaných Moravského markrabství.
Mezi majetek Lichtenštejnů na českém území patřilo na začátku 20. století:
- Lednice – Lednické panství o rozloze téměř 3000 hektarů patřilo Lichtenštejnům skoro 700 let. V Lednici postavili původní renesanční zámek, který pak nechali v 19. století přestavět ve slohu, který imituje anglickou tudorovskou gotiku. V současnosti je národní kulturní památkou.
- Valtice – Barokní zámek zde nechali Lichtenštejnové vystavit v 17. století. Je rovněž národní kulturní památkou, celý Lednicko-valtický areál je navíc zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
- Opava a Krnov – Lichtenštejnští monarchové dodnes používají titul vévoda opavský a vévoda krnovský.
- Zábřeh
- Moravská Třebová
- Břeclav
- Šternberk, Karlovec, Uherský Ostroh, Úsov, Bučovice, Plumlov, Pozořice, Branná, Ruda nad Moravou – další území na Moravě
- Uhříněves, Lanškroun, Kostelec nad Černými lesy, Rumburk, Radim, Rataje – území v Čechách
Proč o svá česká území přišli?
Lichtenštejnsko se až do první světové války profilovalo jako neutrální stát, který úzce spolupracoval s Rakouskem-Uherskem. Po I. světové válce se ekonomicky přeorientovalo na Švýcarsko. Neutralitu si zachovávalo i v době II. světové války, ačkoli to bylo pro tak malý stát těžké. Většina populace byla proti nacismu, tehdejší kníže František Josef II. se dokonce otevřeně postavil pokusu o nacistický puč. Nikdy například neuznal protektorát Čechy a Morava.
Na svých panstvích Lichtenštejnové zaměstnávali i během války především Čechy a pomáhali rodinám postiženým nacismem. Jenže Češi po válce stejně vyhodnotili Lichtenštejny jako Němce. Ve sčítání lidu ze 30. let měli jako mateřský jazyk napsanou němčinu.
Veškeré nemovitosti a území jim tak byly v rámci Benešových dekretů zkonfiskovány. Celý rod významně zchudl a Lichtenštejnové museli pečlivě promýšlet, jak dále rozvíjet svou zemi. Nakonec se ji to podařilo. Státní potřeby například financovali i tím, že rozprodávali své soukromé umělecké sbírky.
Jaké jsou česko-lichtenštejnské vztahy?
Diplomatické vztahy se opět začaly navazovat po roce 1989, žádný z pozemků však nebyl rodu Lichtenštejnů nikdy vrácen, nedostali ani žádnou finanční kompenzaci. A to přesto, že společná česko-lichtenštejnská komise historiků došla v roce 2014 k závěru, že konfiskace byly nezákonné. České soudy zamítly z lichtenštejnské strany už desítky stížností.
Jak žijí Lichtenštejnové dnes?
Rodina má v současnosti více než 100 členů. Jen část z nich však žije a vládne v Lichtenštejnsku. Například v Rakousku vlastní rodina asi 15 000 hektarů pozemků. Hlava rodu a současný kníže Lichtenštejnska Hans Adam II. je nejbohatším evropským panovníkem současnosti. Podle časopisu Forbes se hodnota jeho majetku odhaduje na 4,5 miliard dolarů.
Náš tip: Zajímají vás osobnosti ze současné knížecí rodiny a cesta Lichtenštejnska k obrovské prosperitě? Podívejte se na náš článek Lichtenštejnsko: malé knížectví, které je jednou z nejbohatších zemí světa.
