Důchodový systém v České republice prochází  třeskem, aby zanedlouho nezkolaboval

Dobrou zprávou je, že se populace dožívá vyššího věku. Tou alarmující, že výdaje na důchody rostou o desítky miliard korun, ale příjmy pokulhávají. Nejen Česká republika řeší, jak zajistit důstojné penze. Je tomu pár dní, co byl představen návrh novely, která obrovsky zasáhne nás všechny. Podle drtivé většiny ekonomických odborníků byla třeba už dávno, protože důchodový systém dostatečně nereagoval na nezvratný vývoj ve společnosti. Přišla ale až teď, „kdy nás všechny bude bolet“. Jak vlastně funguje důchodový systém v České republice? Co se (nejspíše) změní v blízké budoucnosti? A jak si v tomto směru vedou jiné země?

Poslední roky jsou bohaté na události, kterým bychom se rádi vyhnuli. O co více se děje kolem nás, o to prázdnější jsou naše peněženky. V souvislosti s pandemií koronaviru, růstem cen energií, zboží i služeb jsme se zapsali jako stát s druhou nejvyšší inflací v Evropské unii hned po Maďarsku.  

Příjmy a výdaje systému důchodového pojištění jsou součástí státního rozpočtu, který silně poznamenaly právě důsledky covidových opatření. Nejvyšší schodek byl v letech 2020 (367,4 miliardy korun) a 2021 (419,7 miliard korun). Navíc jsme se rekordně zadlužili – ke konci loňského se tato částka vyšplhala na 2,895 bilionu korun. 

Méně těch, kteří vydělávají, ale více penzistů

Česká republika má tzv. plně průběžný důchodový systém. Princip je jednoduchý. Pracující lidé, kteří do něj přispívají jako zaměstnanci nebo osoby výdělečně činné, financují penze svých spoluobčanů. Není tomu tedy tak, že peníze, které každý měsíc posíláme do důchodového systému, jdou na naši vlastní penzi, až k ní „dospějeme“. 

Problémem a předmětem diskuzí hlavně v posledních 20 letech je, že se rodí méně dětí, ale dožíváme se vyššího věku. Počet ekonomicky činných lidí tak ubývá, ale výdajová stránka se navyšuje. Aktuální návrh nové důchodové reformy tak má rozložit negativní dopady stárnutí populace. Nyní je v připomínkovém meziresortním řízení a na počátku roku 2024 by se jí měla zabývat vláda. Ideální scénář Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) počítá s tím, že do července 2024 se ukončí legislativní proces ve sněmovně, pak ho projednají senátoři a nakonec podepíše prezident tak, aby první opatření platila od roku 2025. 

Pro zajímavost: Víte, že naši prapředci v 70. letech trávili v důchodu v průměru 11 let, ale dnes je tato doba dvojnásobná? Nejen že se zvyšuje dožití, ale také doba, kterou trávíme na pracovním odpočinku. 

Déle pracovat pro další generace

Na důchody jde ze státního rozpočtu zhruba 30 procent výdajů. Schodek systému důchodového pojištění za první polovinu letošního roku přesáhl 40 miliard, a přestože jeho příjmy vzrostly, očekává se na konci letošního roku zhruba dvojnásobný deficit. Ekonomové na to poukazují s velkým vykřičníkem i v souvislosti s tím, že nyní pracují populačně nejsilnější ročníky – a  stejně to nestačí. Co se stane, když tito lidé odejdou do důchodu a vydělávat na ně budou slabší ročníky ekonomicky aktivních obyvatel?

Populace stárne a na jednoho důchodce připadá čím dál méně pracujících. Zatímco v roce 2000 to bylo 5 osob, v roce 2050 by šlo jen o dvě.

Jak se ta penze vlastně počítá? 

Důchod se nyní skládá ze základní a procentní výměry. Základní je pevně daná (stejná pro všechny bez ohledu na příjmy v produktivním věku) a stanovená zákonem. U procentní se zohledňuje příjem každého z nás v rozhodném období a doba důchodového pojištění. Čím je vyšší, tím důchod roste. Obě části podléhají od roku 2022 řádné valorizaci, která zohledňuje inflaci a růst reálných mezd. Při mimořádné roste jen procentní část. Dochází k ní, pokud ceny narostou minimálně o pět procent, což se stalo v roce 2008 a loni.

Rozlišujeme čtyři druhy důchodů:

Starobní 

Máte na něj právo tehdy, pokud dosáhnete určitého věku a nejméně 35 let platíte důchodové pojištění. Od roku 2018 je důchodový strop stanovený na 65 let a pro lidi narozené v roce 1972 a později se nedělá rozdíl mezi muži a ženami. Starší lidé mohou mít podmínky jiné, u žen se navíc zvýhodňuje počet narozených dětí. 

Rok 2023: Výše minimálního důchodu je 4810 korun, průměrný důchod činí 19 500 korun. 

Invalidní

Můžete o něj zažádat, pokud vám byla uznána invalidita prvního, druhého nebo třetího stupně a potřebnou dobu jste si platili důchodové pojištění, nebo invalidita vznikla následkem pracovního úrazu. V loňském roce ho pobíralo 414 tisíc lidí. 

Vdovský

Pomáhá po úmrtí manžela či manželky, která pobírala starobní nebo invalidní důchod (nebo na ně měli právo) či smrt nastala následkem pracovního úrazu. Dostáváte ho po dobu jednoho roku, nebo do uzavření dalšího manželství. Déle se vyplácí jen za specifických podmínek, například při péči o nezaopatřené dítě. V roce 2022 náležel 24 tisícům osob.  

Sirotčí

Vyplácí se za daných podmínek osiřelým dětem, které se ještě nemohou živit sami. V předchozím roce jich bylo 39 tisíc.. 

Do předčasného důchodu loni zamířil rekordní počet lidí

Určitě jste zaznamenali horlivou diskuzi ohledně předčasných důchodů. Novela zákona o důchodovém pojištění, kterou 1. září 2023 podepsal prezident, totiž odchod do předčasného důchodu oproti minulosti znevýhodnila. Aktuální pravidelně vyplácená částka se krátí více, než tomu bylo dříve a tím pádem se počítá s tím, že ho využije mnohem méně lidí. To je ostatně také cíl MPSV. Lidé podle něj mají tuto možnost využívat co nejméně, aby pomohli k udržitelnosti důchodového systému. Zatím ještě platí, že musíte mít odpracováno stejně jako „standardní penzista“, tedy 35 let. Ale jen do podzimu 2024, kdy doba vzroste o pět let. Předčasný důchod navíc nebude téměř vůbec valorizován. 

Kdy máte nárok na předčasný odchod do penze?

Maximálně o tři roky dříve (oproti předchozím pěti). Čili pokud vám například vychází řádný důchodový věk v 63 letech a výše, můžete odejít nejdříve v šedesáti. Částka předčasného důchodu se na rozdíl od řádného starobního trvale snižuje, což platilo i před novelou. Záleží na tom, o kolik dní do penze odcházíte dříve. Ale od letošního podzimu se zvýšila intenzita krácení výměry – za každých chybějících 90 dní na 1,5 procenta výpočtového základu. 

V roce 2022 se se zájemci o předčasný důchod roztrhl pytel. Schválen byl 44 tisícům lidí, což je o 20 tisíc více než v předchozím roce. Šlo o nejvyšší číslo v historii. Důvodem byla loňská dvojnásobná mimořádná valorizace, kdy bylo výhodnější jít do penze dříve, než do standardního důchodu podle letošních podmínek. 

Zdroj: ČSSZ

Co nového přinese důchodová reforma?

Návrh představený letos v polovině listopadu nyní prochází povinným procesem připomínkování. Pojďme si říci alespoň základní změny, které nás čekají, pokud se v této podobě dostane až k podpisu prezidenta. 

• Nově by se každý padesátník měl dozvědět svůj odchod do důchodu podle doby dožití, kterou stanovuje Český statistický úřad. Když se bude prodlužovat, oddálí se i odchod do důchodu (nicméně o max. dva měsíce ročně). 
• Lidé, kterým je nyní nad 45 let, by měli mít nárok na penzi zhruba v 66 letech. 
• Změní se výpočet nových penzí, kdy se zohlední menší část výdělku. Mezi lety 2026 až 2035 tedy budou postupně klesat. Dotkne se to těch, kteří se narodili po roce 1968. 
• Fiktivní příjem ve výši průměrné mzdy se započítá všem, kteří vychovávali děti, nebo se starali o své blízké. Opatření má nahradit současné výchovné, které bude jen na třetí a další ratolest.
• Minimální penze bude kolem 20 procent průměrné mzdy. Pro příští rok je stanovená na 5170 korun, podle nových pravidel by měla být 8 800 korun. 

V kolika letech chodí do důchodu v evropských zemích, zvláště těch královských?

Pohled na starý kontinent je jasný – s výdaji na důchody se nepotýkáme jen my, ale celá Evropská unie. Například Francie zažila letos na jaře silné protesty proti nově přijatému zákonu, který od září postupně prodlužuje odchod do penze z 62 na 64 let. Pravdou ale je, že musí odpracovat více než Češi, kolem 42 let. Penzijní reformu, která má nepopulární, ale nutná opatření, přijali letos také ve Španělsku. Na rozdíl od Francouzů ale v tichosti. 

Tip: Nezapomeňte, že pokud jste někdy řádně pracovali v jiném státu Evropské unie déle než rok, můžete si zažádat o důchod i tam. Pokud to bylo do jednoho roku, počítá se odpracovaná doba do starobního důchodu v ČR.

Česká republika si v porovnání s ostatními nevede špatně – průměrný věk odchodu do v Evropské unii je kolem 65. roku. V mnoha zemích ale platí i 67 let a nemusí to být konečný údaj. 

Nejvyšší věk odchodu do důchodu nyní platí v Nizozemsku, nejnižší pak najdeme třeba v Lucembursku. Je samozřejmě třeba zohlednit i další podmínky, za kterých se lidé stávají penzisty. V České republice se pohybuje kolem 64 let.

Orientační základní důchodový věk ve vybraných zemích EU, které jsou monarchiemi

Společnost Mercer, která od roku 2009 sleduje 44 důchodových systémů světa, letos na podzim vydala žebříček nejlépe fungujících systémů na naší planetě. V první pětici jsou také dvě královské země – Nizozemsko a Dánsko. Nizozemsko dokonce obsadilo první příčku před Islandem, Dánsko je třetí. V zemi tulipánů a sýrů nyní pracují na nové legislativě a důchody více individualizují, čili zjednodušeně místo posílání peněz do jednoho velkého fondu má každý svůj vlastní. Podle délky dožití stanovují penze i v Dánsku, kde nejvyšší strop odchodu do důchodu posunuli nad 70 let. Jde o údaj, se kterým pracují. Nic více, nic méně. Každopádně je vidět, že důchodové systémy většiny zemí světa jsou ve velkých problémech a naplno zaměstnávají vládní činitele. Navíc se čím dál více ukazuje, že se lidé nemohou spoléhat jen na veřejný důchodový systém, ale je třeba, aby se na stáří připravili i po své ose.