Když se řekne hudební skladatel z období baroka, vybavíte si pravděpodobně Bacha, Telemanna nebo právě Georg Friedricha Händela. Složil přes čtyřicet oper a třicet oratorií. Hrají se dodnes. Kdo byl tento hudební génius a jak se stal jedním z nejznámějších skladatelů na světě?
Georg Friedrich Händel se narodil 23. 2. 1685 v rodině osobního lékaře německého vévody. Jeho matka byla tehdy považována za starou rodičku – bylo jí 34. A Händelovu otci dokonce 63. Ze svého syna chtěl mít právníka nebo lékaře. Nakonec ale nebránil jeho hudebnímu talentu a svěřil ho do péče skladatele a varhaníka Friedricha W. Zachowa.
Malý Georg nadšeně studoval hru na varhany, cembalo a housle, hudební teorii i kompozici. Jako jedenáctiletý odcestoval do Berlína a hrál před dvorem kurfiřta braniborského. Všichni byli jeho hrou na cemballo ohromeni. Sám kurfiřt mu dokonce nabídl podporu v rozvoji jeho talentu.
Itálie mu změnila život
Jenže o rok později Händelův otec zemřel. A mladý Georg se rozhodl naplnit jeho přání. Dokončil gymnázium a začal studovat práva v Halle. Ale hudba ho k sobě stejně zavolala. Už v roce 1703 se stal členem orchestru městské opery v Hamburku a o 3 roky později odcestoval do Itálie. Předvedl se u medicejského dvora ve Florencii, Římě, Neapoli i v Benátkách. Händel byl protestant, ale využíval toho, že katolická Itálie byla nábožensky tolerantní.
Všude slavil úspěch. Doporučení vévody Medicejského mu otevřelo bránu do nejvyšší společnosti. Posluchači si ho oblíbili jako skladatele i jako interpreta, proslavil se hlavně hrou na cembalo. Pro jeho tvorbu byl pobyt v Itálii zásadní. Propadl italské opeře, zamiloval se do tamních lidových písní i malířství.
Nestabilní byznys s operou
Domů do Německa se po několika letech vrátil už jako slavný operní skladatel, který dostával nespočet nabídek ze své země i z Anglie. Lidé si jeho hudbu oblíbili pro její radostnost. Händel nakonec přijal místo dvorního kapelníka pro Hannover, jenže měl podmínku: bude moct hned odjet do Londýna. Hannoverský kurfiřt souhlasil. V Anglii díky tomu roku 1711 Händel odpremiéroval vůbec první italskou operu napsanou pro Londýn.
Anglie ho okouzlila. A hned v roce 1712 se tam vrátil. S hannoverským kurfiřtem by domluvený, že se zdrží krátce. Ale nakonec se rozhodl skočit do neznáma a v Anglii se usadil. Publikum nejdříve přijalo jeho dílo kladně, ale přece jen bylo zvyklé na alžbětinské drama. Angličané nejvíc milovali činohry s hudebními vložkami a italská opera tam dlouho nemohla zapustit kořeny. Podnikat s ní v Anglii se Händel snažil téměř celý svůj život, někdy úspěšně, někdy ne.
Král kvůli němu porušil zvyklosti
Aby měl Händel stabilní zdroj příjmů, začal tvořit také duchovní a světská díla pro královský dvůr. Jeho hudba uchvátila i Jiřího II. Dokonce natolik, že se oproti všem tradicím rozhodl, že mu hudbu k jeho korunovaci v roce 1727 nenapíše vedoucí královského chrámového sboru. Ale cizinec Händel. Skladba Zadok The Priest provází britské korunovace dodnes.
Händel se mezitím stále snažil uživit hlavně operou. Napsal jich několik desítek. Zlom přišel v roce 1732, kdy jeho oratorium Ester vzbudilo u publika obrovské nadšení. Händel se rozhodl změnit směr svého podnikání: začal komponovat převážně oratoria, kde snoubil lásku ke sborovému umění, vyprávění biblických i světských příběhů a svou hudební genialitu. Händel údajně svá vlastní díla natolik prožíval, že u nich často slzel.
Největší sláva: Mesiáš
Jedna věc mu ale nepřála: zdravotní stav. V roce 1737 dostal záchvat mrtvice, a psaní oper pro něj bylo už příliš velké sousto. Tu poslední dokončil v roce 1741. Ve stejném roce napsal i své nejslavnější dílo: oratorium Mesiáš. S neskutečným ohlasem ho předvedl nejdřív v Dublinu, v roce 1750 okouzlilo i londýnské publikum.
Jenže Händelvo zdraví se dál horšilo. Přicházel o zrak, až roku 1753 oslepl úplně. Komponovat však nepřestal. Své poslední oratorium The Triumph of Time and Truth (Triumf času a pravdy) celé nadiktoval. Zemřel v roce 1759 v Londýně. Ačkoli si přál jen malý tichý pohřeb, rozloučit se s ním přišlo 3 000 lidí.
Jeho věhlas ale nevyhasl nikdy. Krása jeho hudby byla tak mocná, že vlastně nikdy nevymizela z evropských kmenových repertoárů. V českých zemích se například jeho díla hrají už od roku 1718. Jeho tvorba navíc inspirovala řadu významných skladatelů, například Mozarta, Beethovena nebo Dvořáka.
Händel rozezní Pražský hrad
Chcete si krásu Händelovy hudby vychutnat v jedinečném podání barokního orchestru Czech Ensemble Baroque pod dirigentskou taktovkou Romana Válka? Přijďte na Gala koncert pro arcibiskupství, který spolupořádá Český královský institut. Zazní Händelova kantáta Dettingen Te Deum HWV 283, kterou napsal k vítězství Angličanů nad Francouzi v roce 1743.
