Tisíce poutníků se také letos vydají do Staré Boleslavi, aby si zde připomněli odkaz českého patrona sv. Václava. Na místě, kde byl zavražděn, se zúčastní poutní mše, kterou bude sloužit arcibiskup pražský Jan Graubner. Tradiční Svatováclavská pouť je hlavní událostí oslav Dne české státnosti.
Není tedy divu, že se v minulosti těšila pozornosti televizních kamer a rozhlasových mikrofonů, které zajišťovaly přímý přenos. Nejinak tomu bude i letos. Program je odehraje během tří dnů. Vše začne v pátek 27. září, kdy v 19 hodin budou přivezeny relikvie sv. Václava před staroboleslavskou baziliku pojmenovanou po tomto světci. Je postavena na místě, kde byl kníže zavražděn svým bratrem Boleslavem I. Uvnitř se poté odehraje Svatováclavský koncert a nešpory.
Na stejném místě se v sobotu 28. září v 7 hodin ráno koná bohoslužba, ale pozornost všech se brzy přesune na Mariánské náměstí, kde v 10 hodin začne velmi očekávaná poutní mše svatá s hlavním celebrantem a kazatelem Janem Graubnerem, arcibiskupem pražským. V bazilice Nanebevzetí Panny Marie se od 14 hodin budete moci zúčastnit modlitby za národ u Palladia země České a v 17 hodin sledovat odjezd relikvií sv. Václava na Pražský hrad. Třešničkou nabitého dne je koncert pro poutníky a řeckokatolická liturgie.
Slaví se také hudbou
Pokud se na posvátné místo chystáte také, nechte si volno až do neděle. Koncert v podání varhanistky Ludmily Juránkové a saxofonistky Pavla Škvrny od 16 hodin bude stát za to. Vstupné se neplatí.
A opomenout nemůžeme ani bohatý kulturní program na dalších místech ve městě v průběhu celého víkendu. Mše ve Staré Boleslavi a další akce ve městě zastřešené Svatováclavskou poutí lákají návštěvníky už od roku 2003, kdy se po staletích na tomto místě obnovila tradice velkých slavností.
Po krátkém životě mučednická smrt
Svatý Václav byl třetí kníže z rodu Přemyslovců, který panoval pravděpodobně mezi lety 925 a 935. Patří mezi nejvýznamnější šiřitele křesťanství v českých zemích a nejspíše na našem území zavedl i pěstování vína. Přestože jsou údaje o něm v historických pramenech neúplné, traduje se, že byl 28. září v roce 935 pozván na křtiny syna jeho bratra Boleslava I. a právě ten ho zabil před dveřmi staroboleslavského kostela sv. Kosmy a Damiána, který byl později přestavěn na trojlodní baziliku. Mučednický konec pozemského života vedl počátkem 11. století k jeho svatořečení.
