Je považován za hudebního génia své doby. Antonio Caldara, jeden z nejvýznamnějších barokních umělců, byl navíc mimořádně výkonný. Za svůj život napsal více než 3 400 skladeb. Jaká byla životní cesta tohoto významného italského autora? A o jakém českém svatém napsal oratorium? Dozvíte se v článku.
Antonio Caldara se narodil kolem roku 1670 (přesné datum není známo) v italských Benátkách. I proto, že byl synem houslisty, měl k hudbě odmalička vřelý vztah. Svou uměleckou dráhu začal už jako dítě v kostele svatého Marka v Benátkách a jako choralista se zde naučil hrát na několik nástrojů: violu, varhany a violoncello. Říká se, že ho učil samotný Giovanni Legrenzi, taktéž významný hudební skladatel a varhaník z barokního období.
V roce 1699 se přestěhoval do Mantovy, italského historického města v Lombardii. Zde se stal skladatelem chrámové a divadelní hudby u Ferdinanda Carla Gonzagy, posledního mantovského vévody. Bohužel se však většina skladeb z této doby nedochovala.
Vévoda F. C. Gorzaga měl manželku francouzského původu, roku 1707 však Francouzi byli z Itálie vyhnáni a tím zde skončilo usídlení také Caldary. Přesunul se do Barcelony, kde navázal kontakt s dvorem španělského krále Karla III. Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Antonio Caldara se stal komorním skladatelem Karla III. Zde napsal několik oper, které byly zároveň prvními italskými operami uvedenými ve Španělsku.
Mimořádně plodné období v Itálii
Tím však Caldarovo cestování neskončilo. Roku 1709 se vrátil zpět do Itálie (Říma) jako kapelník u knížete F. M. Ruspoliho (prvního knížete z Cerveteri).
V tomto období byl mimořádně výkonný. Napsal zde více než 200 děl, například La costanza in amor vince l’inganno (Věrnost v lásce poráží zradu) pro veřejné divadlo v Maceratě. Společně s kapelou a zpěváky tak u knížete vytvořili místo s vysokou úrovní hudební produkce a o Calderovi bylo víc a víc slyšet. I proto se velmi snažil získat dlouhodobé angažmá u vídeňského dvora.
Psal se rok 1711 a Caldara bezúspěšně pobýval ve Vídni. Avšak v dubnu, kdy nečekaně zemřel císař Josef I. na neštovice, se nově obsazovala dvorní kapela. V tomtéž roce se paradoxně Caldara vrátil zpět do Itálie, kde až do roku 1716 dále sloužil u F. M. Ruspoliho. Zajímavost: Na této cestě zpět se ještě zastavil u salcburského dvora, kde byl dobře přijat (a kam následně v letech 1716-1727 posílal každoročně jednu novou operu).
Vysněná služba u císařského dvora
Do Vídně se ale nakonec Caldara vrátil. A to po úmrtí dvorního kapelníka M. A. Zianiho v roce 1715. Antonio Caldara byl jmenován vídeňským císařským dvorem jako kapelník. Toto místo si udržel až do své smrti v roce 1736. Strávil tak zde většinu své kariéry.
Caldarova hudba je charakterizována harmonií a emocionální intenzitou, což jsou typické rysy barokní hudby. Mezi jeho nejznámější skladby patří například oratoria Maddalena ai piedi di Cristo a Santa Rosalia, nebo opery jako La clemenza di Tito a Adelaide.
Čechy Caldara okouzlil
Říkáte si, co má tento umělec společného s Českými luhy a háji? Asi víc, než vás napadne.
Před třemi sty lety (v roce 1723) byl císař Karel VI. a jeho manželka Alžběta Kristýna ve Znojmě ohromeni. Zhlédli totiž premiéru gratulační opery právě Antonia Caldery s názvem Harmonie planet, kterou kromě nich tehdy sledovalo celé město.
Tato Calderova zapomenutá opera ležela dlouhé roky bez povšimnutí v archivu, minulý rok jí však vdechli zpět život například sólisté Adam Plachetka a Andreas Scholl. A jak jinak, než ve Znojmě. Zajímavost: V opeře hrál první housle i sám slavný Antonio Vivaldi.
V tomtéž roce Caldara vedl i slavnostní představení Fuxovy opery v rámci pražských korunovačních slavností. Pro tuto příležitost složil komorní operu s názvem La Contesa de’Numi, která zazněla v sále královského paláce na Hradčanech. O tři roky později pak na objednávku hraběte Johanna Adama z Questenbergu složil Caldara operu L’amor non ha legge (Láska nemá zákon). Ta měla premiéru v moravských Jaroměřicích nad Rokytnou.
A jak jsme slibovali na začátku: Caldara složil také oratorium o svatém Janu Nepomuckém. Vůbec poprvé zaznělo v Salcburku v roce 1726, když byl sv. Jan Nepomucký svatořečen. Oratorium nese název Oratio di San Giovanni Nepomuceno.
Caldara opět rozezní Prahu
Ačkoliv je Antonio Caldara už nějakou řádku let po smrti, jeho hudba žije dál. Znovu si ji můžete užít například na gala koncertu pro arcibiskupství pořádaném Českým královským institutem.
Caldarova hudba zazní hned v první části koncertu a těšit se můžete na opravdu výjimečný hudební zážitek, o který se postará Czech Ensemble Baroque pod dirigentskou taktovkou Romana Válka. Těšíme se na vás ve Španělském sále Pražského hradu už 28. dubna 2024.
