Na prahu 14. století, kdy Evropa pulsovala náboženskými reformami a politickými převraty, se odehrál jeden z nejvýznamnějších momentů pro českou církev – povýšení biskupství pražského na arcibiskupství. Tahle změna dnes možná působí jako formalita. Ve skutečnosti ale šlo o promyšlený strategický krok, kterým Karel IV. přiblížil země Koruny české k církevní a politické samostatnosti.
V jaké situaci se nacházely české země?
Na počátku 14. století byly Čechy součástí Svaté říše římské a pražské biskupství podléhalo arcibiskupovi v Mohuči. V čem byl problém? Plnoprávnost jednotlivých zemí v říši se tehdy řídila církevním řádem. A protože biskupství v Praze bylo podřízené Mohuči, nebyly ani Čechy plnoprávným celkem.
Syn tehdejšího panovníka Jana Lucemburského ale snil o mocné, vlivné a samostatné zemi. Budoucí Karel IV. – tehdy ještě markrabě moravský – se proto rozhodl, že biskupství pražské povýší na arcibiskupství. Díky jeho diplomatickému talentu a kontaktům se mu to podařilo dokonce ještě předtím, než usedl na český trůn.
Vlivné styky z francouzského dvora
Abychom pochopili, jak Karel takového činu dosáhl, musíme se vrátit do jeho dětských let. Když mu bylo sedm, otec Jan Lucemburský ho poslal na výchovu na francouzský dvůr. Jeho učitelem byl Pierre de Rosieres. Časem se z nich stali blízcí přátelé. A právě tento muž byl roku 1342 zvolen papežem – přijal jméno Klement VI.
Karel této okolnosti velice šikovně využil ve prospěch českých zemí. Svého přítele požádal, aby české biskupství povýšil na arcibiskupství. Jako oficiální důvody uvedl velkou vzdálenost Prahy od Mohuče a taky jazykovou bariéru (v Mohuči se mluvilo německy, v Praze česky). Skutečné důvody této žádosti ale byly jiné: Karel chtěl posílit suverenitu a postavení českých zemí v říši.
Kdy arcibiskupství vzniklo?
Klement VI. svému bývalému žákovi vyhověl. 30. dubna 1344 bulou „Ex superne providentia maiestatis“ vyjmul země Koruny české z pravomoci mohučského arcibiskupa a vzniklo arcibiskupství pražské.
Prvního arcibiskupa měly české země už za pár měsíců, v listopadu roku 1344. Stal se jím tehdejší pražský biskup Arnošt z Pardubic.
Arnošt z Pardubic, první český arcibiskup
Arnošt pocházel z Kladska. Studoval v Broumově a v Praze a poté se vydal na studium práv v Itálii (protože v Praze tehdy ještě univerzita nebyla). Tam se seznámil s budoucím Karlem IV.
Když se v roce 1339 vrátil do Čech, přijal kněžské vysvěcení a o čtyři roky později se stal pražským biskupem. Krátce poté ho Karel markrabě moravský pověřil tím, aby k papeži doručil poselství ohledně zřízení pražského arcibiskupství.
Arcibiskupem se stal v roce 1344. Podléhalo mu také biskupství olomoucké i litomyšlské. Právě Arnošt pak korunoval Karla 2. září 1347 českým králem. Často pro něj pracoval jako diplomat, a když pak Karel IV. založil v Praze Univerzitu Karlovu, Arnošt se stal jejím kancléřem. Zemřel v roce 1364.
Přijďte oslavit pražské arcibiskupství na galakoncert
K oslavě 680. výročí povýšení arcibiskupství pražského pro vás na Pražském hradě spolupořádáme 28. 4. 2024 Galakoncert pro arcibiskupství. Tento jedinečný projekt vzniká v dramaturgii sólisty newyorské Metropolitní opery Adama Plachetky a vycházející evropské hvězdy Franko Klisoviće.
Užijete si obnovenou českou premiéru slavné Caldarovy mše Missa di San Giovanni Nepomuceno, kterou autor složil ke svatořečení sv. Jana Nepomuckého. Zazní také Händelovo Dettingen Te Deum HWV 283, oslavná kantáta k vítězství Angličanů nad Francouzi v roce 1743. Obě skladby vás nadchnou v podání barokního orchestru Czech Ensemble Baroque pod dirigentskou taktovkou Romana Válka.
Akce vzniká pod záštitou Českého královského institutu, který propaguje myšlenku monarchie.
