Otevřete s námi dveře do mladého království, jemuž vládne teprve sedmý král v historii. Překvapí vás tu asi víc věcí: věděli jste třeba, že v Belgickém království vznikl saxofon a že si tu nikdo nedělá těžkou hlavu, když země téměř dva roky nemá vládu? Domluvíte se tu hned třemi jazyky. A z Česka ani nemusíte jezdit daleko.
Jak vznikla dnešní Belgie? Až do 19. století byla součástí větších říší, například Svaté říše římské nebo Francouzského Nizozemí. Její nezávislost se začala rodit po napoleonských válkách. Právě na belgickém území, u Waterloo, utrpěla Napoleonova vojska krutou porážku. Po této bitvě se Belgie stala ještě na 15 let součástí Spojeného království nizozemského.
Belgičané ale měli nadvlády dost. V roce 1830 vypukla v bruselském operním domě revoluce, která vedla ke vzniku samostatného Belgického království. Národní kongres tehdy zvolil konstituční monarchii jako formu vlády a prvním belgickým králem se stal Leopold I.
Základní fakta
Hlavní město: Brusel
Počet obyvatel: 11 571 043 (Vlámové 57 %, Valoni 33 %)
Rozloha: 30 529 km²
Náboženství: římskokatolické 77 %
Státní zřízení: federativní konstituční monarchie
Hlava státu: Filip Belgický
Měna: euro
Oficiální jazyky: nizozemština, francouzština, němčina
Regiony: Vlámsko, Valonsko, region Brusel
Provincie: Západní Flandry, Východní Flandry, Vlámský Brabant, Antverpy, Limburk, Henegavsko, Valonský Brabant, Namur, Lutych, Lucemburk
Sousedé: Francie, Německo, Nizozemsko, Lucembursko
Politické uspořádání aneb vládu zas tak nepotřebujeme
V čele Belgie stojí král a stát řídí celkem šest vlád – jedna federální a pět regionálních. Federální parlament je dvoukomorový, skládá se z Komory zástupců a Senátu. Belgie má nyní funkční federální vládu, dějiny ale ukazují, že se země docela dobře obešla i bez ní.
V letech 2019–2020 trvalo neuvěřitelných 652 dní, než se Belgičanům podařilo zformovat federální vládu. Nebyl to ovšem ojedinělý případ. V letech 2010–2011 to po volbách zabralo „pouhých“ 589 dní. Už tehdy trhli Belgičané světový rekord, který více než zdvojnásobili.
Je ale nutné říct, že sestavit v Belgii vládu není jednoduché. Politických stran je mnoho (federální strany neexistují) a mají komplikované národnostní vztahy. Například počet vlámsky a francouzsky mluvících ministrů musí být stejný.
Hlasovat ve volbách je v Belgii povinné. Díky tomu si země drží jednu z nejvyšších volebních účastí na světě. Kdo nepřijde k volbám, dostává pokutu 20–50 euro. Pokud někdo ignoruje volby dlouhodobě, hrozí mu odebrání volebního práva. Tuto povinnost zavedla Belgie v roce 1919, měla zabránit zaměstnavatelům vyvíjet tlak na své dělníky, aby nechodili k volbám.
Kdo je současným králem?
Hlavou státu je Filip Belgický, pouhý sedmý panovník na belgickém trůnu. Pochází mimochodem ze stejné dynastie jako zesnulá královna Alžběta II. Na trůn nastoupil v roce 2013, když jeho otec Albert II. musel kvůli zdravotním důvodům abdikovat. Filip – ani žádný z jeho předchůdců – nebyl korunován, podle belgických zákonů musel složit přísahu do rukou poslanců. Ve všech třech oficiálních jazycích země.
Filip je povahou introvertní a hluboce věřící člověk. Má čtyři děti, jeho nástupnicí je nejstarší dcera Elisabeth. Ačkoli monarchie neměla vždy v Belgii silnou podporu, nyní Belgičané považují svého krále za ochranu před separatismem a rozdělením země.
Belgická „princezna Diana“
Královská rodina má ve své historii příběh, který se až nápadně podobá tragickému osudu britské princezny Diany. Astrid Švédská, babička současného krále, si vzala belgického prince Leopolda a v roce 1934 s ním usedla na trůn.
O jejich vztahu se mluvilo jako o aktu čisté lásky, ne o manželství z politických pohnutek. A skutečně to tak i vypadalo – oba dva se například i při oficiálních událostech drželi za ruce, což bylo proti královské etiketě.
Když bylo Astrid 29 let a byla počtvrté těhotná, rozhodli se udělat si s manželem tajnou dovolenou. V srpnu 1935 se pár před odjezdem domů vydal na poslední túru po horách. Šoféra usadili na zadní sedadlo, Leopold řídil a Astrid navigovala podle mapy. Leopold v jednom okamžiku ztratil kontrolu nad vozem, auto se zřítilo ze strmého svahu a narazilo do stromu. On a řidič byli jen lehce zraněni, ale Astrid měla zlomenou lebku. Svému manželovi zemřela v náručí.
Jak Belgie vypadá a kdo v ní žije?
Převážná část Belgie leží na rovině, u pobřeží se nachází nížiny a na jihovýchodě najdete hornaté Ardeny. Klima je přímořské s častými srážkami. V Belgii se příliš neohřejete, v létě je tam pouhých 18–23 stupňů.
Většinu obyvatel tvoří Vlámové, kteří mluví nizozemsky, je jich zhruba 6 milionů. O polovinu méně je v zemi francouzsky hovořících Valonů. Poslední etnickou skupinou jsou Němci, kteří čítají asi jen 73 000 obyvatel. Přesto je němčina třetím oficiálním jazykem země.
Proč vám Belgie stojí za návštěvu?
Jídlo a pití
Labužníkům nabízí Belgie nepřeberné možnosti. Co třeba vyzkoušet více než 30 druhů belgických vaflí, nebo se zakousnout do tradiční belgické čokolády? Také hranolky pocházejí z Belgie. Bude se vám v ní líbit, i pokud jste pivaři, Belgičané vyrábí přes 1000 druhů tohoto lahodného nápoje. Zaskočte třeba do bruselského podniku Delirium Café, který má zápis v Guinessově knize rekordů za největší nabídku piv na světě.
Města
Přeskočit byste samozřejmě neměli hlavní město Brusel. Kromě toho, že v něm sídlí Evropská unie, nabízí i obrovské množství památek a kultury. Najdete v něm baziliku Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, jeden z největších římskokatolických kostelů na světě, nebo Justiční palác, největší stavbu 19. století, která svými rozměry přesahuje i baziliku sv. Petra v Římě. Když uvidíte na Bruselském královském paláci vlát belgickou vlajku, budete vědět, že je král Filip zrovna v práci.
Navštivte také město Bruggy, kterému se přezdívá „Benátky severu“. Je v něm více než 80 mostů vedoucích přes kanály. Město je známé i tím, že se v něm vyrábí jedny z nejluxusnějších krajek na světě. Mezi další belgická města patří Antverpy, Gent nebo Tournai.
Hrady
Belgie je jedna ze zemí, které mají nejvyšší hustotu hradů na metr čtvereční. V celé zemi jich najdete přes 3000. Mezi ty nejzajímavější patří Bouillon v Ardenách, Freÿr s nádhernými zahradami, kterému se přezdívá malé Versailles, nebo velmi dobře zachovalý středověký hrad Beersel.
Příroda
A co když si budete chtít od měst a historie odskočit do přírody? Ani tady Belgie nezklame. Dlouhé procházky mezi borovicovými lesy a obrovskými jezery si užijete v národním parku Hoge Kempen, kterým se klikatí přes 200 kilometrů cest pro pěší. Pokus se vám nebude chtít cestovat daleko od hlavního města, běžte se projít do Sonian Forest – obrovského lesa na jihu Bruselu, kterému se přezdívá „buková katedrála“.
10 věcí, které jste o Belgii nevěděli
- Každé pivo má v Belgii svou vlastní sklenici. Tisíc druhů piv si tedy v Belgii budete vychutnávat z tisíce různých sklenic.
- Symbolem Bruselu je čůrající chlapeček s nepřeberným množstvím kostýmů. Má dokonce i vlastní muzeum.
- Z Belgie pocházejí oblíbení modří Šmoulové.
- Tato země produkuje více než 220 000 tun čokolády ročně.
- Belgičané mají jedny z nejvyšších daní na světě. Jen daň z příjmu se pohybuje mezi 40 a 50 %.
- Brusel dal vzniknout (ne)slavnému Komunistickému manifestu. Karl Marx zde žil v době, když tuto knihu psal, a taky ji zde publikoval.
- Ještě do 70. let 20. století bylo v Belgii normální, že si i děti dávaly k obědu světlé pivo.
- Nebýt Belgičanů, nečetli byste tento článek. Jeden ze zakladatelů sítě World Wide Web, Robert Cailliau, pochází právě odtud.
- I vynálezce saxofonu Adolphe Sax se narodil v Belgii.
- Belgická města mají běžně dvě až tři jména – záleží, v jakém oficiálním jazyku o nich mluvíte. Například Tournai je v nizozemštině Doornik.
Chcete nahlédnout i do dalších monarchií? Podívejte se na naše další články o světových královstvích, ve kterých s námi procestujete Španělsko, Norsko nebo Jordánsko.
