Božena Němcová je mnohem víc, než jen autorka Babičky

Božena Němcová není jen autorkou románu Babička, ale i múza a ikona Národního obrození. Věděli jste, že mnohé z pohádek, které si každé Vánoce užíváte na obrazovkách, pocházejí právě od ní? Víte, kolik měla dětí nebo třeba milenců? Přečtěte si více o spisovatelce, která bojovala za práva žen a často balancovala na pokraji chudoby.

Dětství budoucí literární ikony

Božena Němcová, vlastním jménem Barbora Novotná, později Barbora Panklová, se narodila pravděpodobně 4. února 1820 ve Vídni Rakušanovi Johannu Panklovi a služce Terezii Novotné. Boženy dětství bylo ale pevně spjato s Ratibořicemi u České Skalice, kde ji asi nejvíce ovlivnila její babička Magdalena Novotná. Vyprávěla jí příběhy a vedla ji k lásce k českému jazyku a kultuře – což také později ovlivnilo její literární tvorbu. Pocházela z chudých poměrů, přesto její dětství bylo velkou inspirací pro její nejslavnější román Babička, který se dodnes těší oblibě. Už v roce 1837 Boženě její rodiče domluvili sňatek s úředníkem finanční stráže Josefem Němcem. Příliš si ale nerozuměli a Božena často hledala náruč u jiných mužů. 

Muži Boženy Němcové

Božena Němcová odmítala přijmout tradiční představy o tom, jaké chování se od ženy očekává. Její nespokojené manželství s úředníkem Josefem Němcem si tedy značně kompenzovala, což se dochovalo i v její korespondenci. O Němcovi se říkalo, že je suchar a že své o patnáct let mladší a temperamentní manželce nestačí, příliš si s ní ani nerozuměl. Jednou Boženu dokonce zbil tak, že šla čin nahlásit na policii. Přesto s ním měla čtyři děti. 

Ve 40. a 50. letech měla spisovatelka několik milostných vztahů. V obrozeneckých kruzích tehdejší doby totiž vládly poměrně volné mravy, které umožňovaly prožívat románky i mimo manželství. V roce 1843 byl pro Boženu zásadní vztah s básníkem Václavem Bolemírem Nebeským, koncem 40. let spisovatelku zase učaroval kněz František Matouš Klácel. V okruhu těchto lidí ji zaujal také a buditel Jan Helcelet, který se později stal vlivným politikem. Připomeňme ještě třeba vztah s mladým lékařem Vilémem Dušanem Lamblem, který pečoval o jejího nejstaršího syna, který měl tuberkulózu. Jejich vztah ale po jeho smrti skončil. V roce 1854 pak Němcová poznala studenta medicíny Hanuše Jurenku, který nakonec musel odejít dokonce do Polska, aby na svou lásku, kterou rodina neschvalovala, zapomněl. 

Ačkoliv Němcová se svými dětmi často balancovala na pokraji chudoby, nehledala si bohaté milence. Mnohem důležitější pro ni byla jejich inteligence. Proto ji nejvíce přitahovali vzdělaní literáti a lékaři, se kterými mohla vést hluboké rozhovory a sdílet své myšlenky.

Věčné stěhování

V Praze žila Božena Němcová podstatnou část života – téměř dvacet let. Nebylo tomu tak ale vždy. Za svůj život se stěhovala minimálně dvanáctkrát. Se svým manželem Josefem Němcem žila v Josefově, Litomyšli, v Polné, Domažlicích, v Uherských Ďarmotech a nakonec právě v Praze. Ani tady ji však stěhování neminulo. Ke konci jejího života se stěhovala zejména kvůli chudobě a hledání lepších podmínek pro její děti. Klidně po čtvrt roce. S nadsázkou by se dalo říci, že Němcová znala Česko křížem krážem, byť se narodila ve Vídni.

Emancipovaná feministka

Božena Němcová byla průkopnicí ženské emancipace a ve své době se aktivně zasazovala o práva žen. Ve svých dílech zobrazovala silné ženské postavy, které nebyly pouhými oběťmi okolností, ale rozhodovaly o svém osudu. I ve svém vlastním životě odmítala tradiční roli ženy a bojovala za vzdělání pro dívky a nezávislost žen. Svým životem i tvorbou ukázala, že ženy mohou být silné, vzdělané a svobodné, čímž inspirovala další generace k boji za rovnost.

Tragický osud nejstaršího syna

Nejstarší syn Boženy Němcové, Hynek Němec, se narodil v roce 1838 a zemřel velmi mladý, již v roce 1853. Ve věku pouhých 15 let. Příčinou jeho smrti byla tuberkulóza, která v té době často postihovala mladé lidi a pro kterou neexistovala účinná léčba. Bohužel se k němu Němcová dostala až několik dní před jeho smrtí. Do té doby se o něj staral jeden z jejích nápadníků – Vilém Dušan Lambl. Božena Němcová poté při truchlení po synovi napsala dílo Babička. Někteří literární historici se domnívají, že postava Viktorky, která se v něm objevuje a trpí životní tragédií, může odrážet právě smutek a bolest Němcové po ztrátě Hynka. 

Babičku napsala v zoufalství

Božena Němcová napsala své nejslavnější dílo Babička v roce 1855. Vznik této knihy byl ale ovlivněn těžkými životními podmínkami a osobními tragédiemi, které spisovatelka v té době prožívala. Němcová se potýkala s vážnými finančními problémy, protože její manžel Josef Němec často ztrácel práci kvůli svým politickým názorům. Rodina žila ve velké chudobě, což mělo negativní dopad na její zdraví i psychiku. V té době navíc zemřel její milovaný syn Hynek, což byla pro Němcovou obrovská rána. Realita spisovatelky byla v této době bolestná, rozhodla se proto alespoň vzpomínkami vrátit do dětství, které strávila s rodinou na vesnici a napsala jedinečné dílo, které zná dnes i každé malé dítě.

Slavná až po smrti

Přestože byla Němcová ve své době známá v obrozeneckých kruzích, (kam se dostala i díky manželovi) a její díla si našla své čtenáře, nikdy se nedočkala širšího uznání ani finanční stability. Často se zadlužovala a bojovala s nepřízní osudu.

Teprve po její smrti v roce 1862 začala její tvorba získávat větší pozornost. Babička se stala jedním z pilířů české literatury a postupně byla zařazena mezi klasická díla, která se dodnes čtou ve školách. Mnoho jejích povídek, pohádek a fejetonů bylo znovu vydáváno a literární historici se začali více zajímat o její život a význam pro českou kulturu. Dnes ji také najdete na pětisetkorunové bankovce. O její budoucí slávu se opět zasadil i její manžel Josef, který usiloval o vydání jejich děl.

Pohádky Boženy Němcové

Věděli jste, že mnohé z pohádek, které si pravděpodobně každé Vánoce užíváte na obrazovkách, pocházejí právě od Boženy Němcové? Byla to právě ona, která sesbírala a zapsala lidové příběhy, ze kterých vznikly dnešní klasiky jako je například Pyšná princezna, Princ a Večernice, Sůl nad zlato, O dvanácti měsíčkách nebo S čerty nejsou žerty.

Možný šlechtický původ

Traduje se, že Božena Němcová nebyla pokrevní dcerou Panklových, ale pocházela ze šlechtického prostředí, konkrétně z okruhu kněžny Kateřiny Zaháňské. Podle spekulací mohla být dcerou Dorothey von Bironové a hraběte Clam-Martinice. Této domněnce nahrává zejména spisovatelčin nejasný původ, velmi dobré vzdělání a podpora z vyšších kruhů. Přímé důkazy však nikdy nebyly doloženy.

Díla Boženy Němcové

Božena Němcová byla všestrannou autorkou, která se věnovala pohádkám, povídkám, románům i cestopisným črtám. Její díla často čerpala inspiraci z lidové kultury, venkovského života a vlastních životních zkušeností. Se svými díly se nyní řadí k největším ikonám Národního obrození. 

Němcové nejslavnější dílo je Babička, se kterou se inspirovala v jejím dětství na venkově v Ratibořicích a postavou její skutečné babičky. Kniha zachycuje prosté radosti a starosti lidí, lidové zvyky i hodnoty. Postava babičky se stala symbolem laskavosti, moudrosti a lidskosti. Němcová sesbírala a převyprávěla také mnoho lidových pohádek, které vydala např. ve sbírce Národní báchorky a pověsti. Mezi nejznámější patří například O Smolíčkovi, Sedmero krkavců nebo Princ Bajaja. Její pohádky mají často hlubší morální poselství a dodnes patří k oblíbené četbě pro děti. V neposlední řadě jsou stále oblíbené i spisovatelčiny povídky, například Divá Bára nebo V zámku a podzámčí. 

Minisérie Božena

O významném, leč mnohdy nešťastném životě Boženy Němcové, vznikla v roce 2021 i televizní minisérie s názvem Božena, kterou vysílala Česká televize. V hlavních rolích spisovatelku ztvárnila herečka Anna Kameníková a Aňa Geislerová. Seriál byl nominován na pět Českých lvů, z čehož proměnil dva. Za nejlepší televizní film nebo minisérii a kostýmy.

Zemřela v pouhých 41 letech

Božena Němcová zemřela 21. ledna 1862 v Praze ve věku pouhých 41 let. Její poslední roky byly poznamenány chudobou, nemocí a osobními tragédiemi. Trpěla vážnými zdravotními problémy, pravděpodobně rakovinou. Pohřbena je na Vyšehradském hřbitově v Praze, kde její hrob patří k nejnavštěvovanějším místům Slavína – hrobky významných českých osobností.