Chcete na vlastní oči spatřit české korunovační klenoty? Příležitost budete mít už 17.–24. ledna 2023, kdy budou vystaveny v příčné lodi svatovítské katedrály společně s lebkou sv. Václava. Spatříte královské žezlo, korunovační plášť i majestátní svatovítskou korunu.
Po pěti letech opět přichází šance nechat na sebe dýchnout naši královskou historii a pokochat se pohledem na české korunovační klenoty. Vystavují se vždy při některé z významných příležitostí. Tentokrát je jí 30leté výročí vzniku České republiky.
České korunovační klenoty jsou národním pokladem. Udělovaly se při korunovaci českým králům a ukazovaly jejich moc a jedinečné postavení. Jak jsou pro Čechy cenné, ukazuje i to, že jsou na seznamu národních kulturních památek hned druhé. Ve významnosti je předběhl jen Pražský hrad.
Chrání je sedm klíčů
Takovou vzácnost je samozřejmě potřeba pečlivě střežit. Klenoty jsou uložené v bezpečí relikviáře v Korunní komoře kaple sv. Václava ve svatovítské katedrále. Musí se sejít sedm klíčů, aby bylo možné je vyjmout. Klíče drží prezident a premiér, předsedové obou komor Parlamentu, pražský arcibiskup, probošt svatovítské kapituly a pražský primátor.
Co je součástí korunovačních klenotů?
Svatováclavská koruna
Je nejstarším a také nejvýznamnějším předmětem českých korunovačních klenotů. Pro svou korunovaci ji v polovině 14. století nechal vyrobit Karel IV. Zhotovená je z ryzího zlata a 96 drahokamů, obsahuje jedny z největších safírů na světě. Váží téměř dva a půl kilogramu. Původně do ní byl vložen také údajný fragment z Kristovy trnové koruny.
Svatováclavská koruna se stala vtělením českého národa a české státnosti a papež nad ní držel ochrannou ruku. Poslední král, který jí byl korunován, byl Ferdinand V. Habsburský. Po něm už nikdo neměl právo korunu nosit. Legenda říká, že kdo si ji přesto nasadí na hlavu, do roka zemře. V roce 1941 si ji prý vyzkoušel říšský protektor Reinhard Heydrich a o několik měsíců později skonal na následky atentátu.
Královské žezlo
Bylo zhotovené pro krále Ferdinanda I. Habsburského v 16. století. Nahradilo žezlo z doby Karla IV. Dominují na něm opět drahé kameny a také 62 perel. Skládá se z několika částí spojených prstenci a je pokryté dekorem s přírodními motivy – vinnými úponky, lístky a květy.
Královské jablko
Pro Ferdinanda bylo vytvořené také renesanční královské jablko. Má podobný dekor jako koruna i žezlo (drahokamy, perly) a na obou polokoulích se odehrávají scény ze Starého zákona, například zápas Davida s Goliášem nebo uvedení Adama do ráje.
Korunovační plášť
Hrál významnou úlohu na začátku korunovace, kdy se do něj budoucí král oblékl a přijímal v něm pak další odznaky královské moci. Jako první v něm byl korunován Ferdinand II., jako první žena ho oblékla Marie Terezie. Manželky předešlých habsburských panovníků totiž byly korunovány pouze v luxusních šatech. Korunovační plášť je dlouhý téměř dva a půl metru a lemuje ho hermelín, tedy kožešina z hranostaje.
Další korunovační klenoty
Součástí korunovačních klenotů jsou i kožená pouzdra, to nejstarší na královskou korunu pochází už z roku 1347. Mezi klenoty patří i další součásti Svatovítského pokladu, které se při korunovacích používaly – například svatováclavský meč nebo korunovační kříž. Zajímají vás další novinky s královskou tematikou? Sledujte naše aktuality a nic vám neuteče.
