Důležitým obdobím pro Habsburky byla bezesporu první polovina 16. století, protože právě v této době byly položeny základy Habsburské monarchie. Na jakém území se Habsburská monarchie rozkládala, kdo byl ústřední postavou jejího vzniku a kde se vlastně Habsburkové vzali?
Kdo byli Habsburkové a kde jsou dnes
Habsburkové jsou považováni za jeden z nejvýznamnějších evropských panovnických rodů, kteří v roce 1740 vymřeli po meči (na konci vlády Karla VI.) a po přeslici pak roku 1780 (na konci vlády Marie Terezie, dcery Karla VI.).
Tím ale celá dynastie zcela nevyhasla. Jejich následovníky se stali vévodové z rodu Lotrinských (potomci Marie Terezie a Františka I. Štěpána Lotrinského), jež vládli habsburské říši až do roku 1918.
V současné době používá přízvisko Habsbursko-Lotrinský arcivévoda Karel Habsburský (panovnickým jménem Rakouský) a jeho nejbližší rodina. Do Čech jezdí několikrát do roka a považuje je za jednu z ústředních evropských zemí.
Zajímavost: nejmladší potomci Habsburků mají zajímavá povolání, která nejsou pro rakouské arcivévody a vévodkyně příliš typická.
Původ habsburského rodu
Počátek habsburské linie se podle kronikářů datuje do druhé poloviny 10. století a místně spadá na území dnešního Švýcarska. Prvním známým mužem habsburské krve byl pravděpodobně hrabě Guntram z Nordgau.
V daleké historii se rovněž můžete setkat se jménem Werner I. Habsburský (vnuk Guntrama z Nordgau), což byl štrasburský biskup, podle něhož se údajně příslušníci rodu kolem roku 1100 začali nazývat jako hrabata z Habsburku (německy [von] Habsburg).
Legendy jsou jiného názoru
Historické spisy a některé legendy ale mluví rozdílně. Někde je zmiňováno, že Habsburkové pocházeli z rodu Zähringů, jinde, že patřili do rodiny Colonnů a dokonce můžete narazit na mýty, v nichž se praví, že rodokmen Habsburků sahá až k bájnému Hektorovi z Tróje.
Takže si můžeme spíše jen domýšlet, jak to s původem prvního habsburského panovníka Rudolfa IV. Habsburského, který byl v roce 1273 zvolen římskoněmeckým králem, bylo doopravdy.
Jak vznikla Habsburská monarchie
Pro Habsburskou monarchii byl zásadní rok 1526, kdy Ferdinand I. Habsburský získal českou a uherskou korunu – vznikla Habsburská monarchie. Stalo se tak v rámci personální unie, což znamená, že se na základě nástupnického řádu, případně dynastické politiky, spojily formálně samostatné státy osobou panovníka. Dědičné habsburské země se tak rozrostly o nové značné území.
Až do roku 1804 však výše zmíněné území nemělo žádné oficiální pojmenování. To se však změnilo v okamžiku, kdy František I. přijal císařský titul, čímž dal vzniknout Rakouskému císařství. Tím ale zanikla samozvaná Habsburská monarchie.
| Hlavní město | Vídeň (1526–1583; 1611–1804)Praha (1583–1611) |
| Národnostní složení | Němci, Maďaři, Češi, Rumuni, Moravané, Slováci, Slovinci, Nizozemci, Italové, Poláci, Srbové |
| Úřední jazyk | němčina (do 1784) a latina (od 1784) |
| Státní náboženství | římskokatolické |
| Státní zřízení | feudální/absolutní monarchiepersonální unie (1526–1804) |
Území, na němž se Habsburská monarchie nacházela
Habsburská monarchie (též označovaná jako Rakouská nebo Podunajská monarchie) zahrnovala historické soustátí, které částečně náleželo ke Svaté říši římské, a členila se na různě velké územní celky, tzv. korunní země.
V letech 1526–1804 pod Habsburskou monarchii spadaly tyto korunní země:
- Rakouské arcivévodství
- Uherské království
- Chorvatské království
- Země Koruny české
- Osmanské Uhersko
- Mantovské vévodství
- Sedmihradské knížectví
- Španělské Nizozemí
- Benátská republika
Korunní země Habsburské monarchie, zdroj: wikipedia.org
Ve střední Evropě tvořily Habsburskou monarchii tyto dědičné země:
- Habsburské země: Horní a Dolní Rakousko, Štýrsko, Korutany, Tyroly a Kraňsko
- Země Koruny české: Čechy, Morava, Slezsko, Horní a Dolní Lužice
- Část Uher
Další zajímavé informace o Habsburcích naleznete v druhé části článku zde.
