Herec, zpěvák a držitel Českého slavíka. Tím vším je host 14. dílu podcastu Hradní Harašení – Josef Vágner. Skladatel Karel Svoboda byl podle něj králem muzikálů, kdo by podle Vágnera mohl být králem českého lidu? Kvůli jaké nečekané pracovní nabídce zrušil svůj odjezd do Anglie, kde měl studovat? Proč nemá rád lidi a v jakém historickém období by se mu líbilo žít? Nejen to se dozvíte v článku, tak nepřestávejte číst.
K těm vůbec nejproslulejším a nejlepším českým muzikálům, jako je například Dracula nebo Monte Christo, se Josef Vágner dostal už jako malé dítě. Až zpětně si prý uvědomuje, čeho všeho byl tehdy v 90. letech součástí. „Bylo to velkolepé a organizačně propracované, to už se dnes nedá zažít. Už jako malýho mě do Kongresového centra vozila máma a já počítal, kolik před ním stojí autobusů. Jezdily zájezdy zdaleka, kolikrát až čtyřicet autobusů třeba z Moravy. Bylo to neskutečný,” vzpomíná Vágner, který se do muzikálové společnosti dostal díky jeho slavnému tatínkovi Karlu Vágnerovi.
Tehdy malému Josefovi bylo okolo osmi let a na Kongresovém centru si prý nejvíce užíval to, že se na tak velkém prostoru jezdilo dobře na koloběžce. „Muzikály se v 90. letech hrály od ponděli do neděle, přičemž o víkendech tzv. “dvojáky”, to už se dnes neděje,” říká Vágner, který se prý často technikům v sále motal pod nohy. Asi ještě netušil, že se na tak velkých jevištích jednou postaví i on sám v hlavní roli.
Dracula mu vzal studium v Anglii
Sám si do rolí ve zmíněném Draculovi či Monte Christovi, jak sám říká, dorostl. „Často se mi stávalo, že jsem si v některých představeních rostl z role do role. Například v Bídnících jsem hrál roli Gavroše a po letech, když se muzikál vrátil, jsem už hrál hlavní roli Mária. To bylo krásný, jako dítě jsem k této roli vzhlížel a představoval jsem si, že ji hraju,” vypráví Josef.
Vágner dokonce kvůli jedné roli neodjel na studium do Anglie, kde už bylo k jeho nástupu vše zařízeno. „Právě jsem dokončoval gympl a měl odjet studovat do zahraničí, když v tom jsem na IP Pavlova potkal legendu Richarda Hese. Divil jsem se, že mě vůbec poznal. Naposledy mě viděl jako dítě,” vzpomíná Vágner. Hes mu prý řekl: „Hele, Pepo, ještě hraješ a děláš divadlo? Budeme vracet Draculu do Hybernie, nechtěl by sis zahrát Stevena?”
Vágnerova odpověď byla okamžité ano, ačkoliv mu došlo, že se studiu v Anglii bude muset vzdát. Ničeho však nelituje. „Chtěl jsem zpívat a došlo mi, že po studiu by se mi do branže těžko vracelo. Byla to úžasná příležitost,” vzpomíná.
((graficky oddělit)) „Nemám rád lidi a společnost!”
Chtěl by mezi Vikingy
Kdyby měl Vágner stroj času, nemusel by hrát a mohl by se podívat na dvůr nějakého panovníka, kam by to bylo a co by Vágnera zajímalo? „Asi bych nahlédl do období Vikingů. Já totiž nemám rád lidi a jsem nerad ve společnosti,” prozrazuje v podcastu Vágner. „Já mám strašně rád přírodu, já třeba i co se turistiky týče. Proto nepotřebuju obrážet města a nepotřebuju ani ty památky. Přírodou se chci dostávat k zámkům a hradům a tak,” říká zpěvák a dodává, že by si tedy vybral období, které je hodně surové a kde by měl hezké výhledy na přírodu.
Kdybychom naopak zůstali v současnosti a jejich monarchií, rád by se prý podíval do Norska. „Zajímalo by mě Norsko, opět hodně kvůli přírodě. Vlastně tam i sám jezdím. Splnil jsem si totiž sen a koupil dodávku, kterou jsem si přestavěl na bydlík,” říká s úsměvem zpěvák.
Neuvěřitelné příběhy pomoci
Josef má blízko i k norskému království. Především díky neuvěřitelnému projektu, do kterého se zapojil už v 17 letech. Jde o Hnutí Na vlastních nohou – Stonožka, za nímž stojí výjimečná žena, Čecho-Norka jménem Běla Gran Jensen. Tato dáma zasvětila celý svůj život pomoci dětem zasaženým válkou po celém světě, a to způsobem, který vás opravdu ohromí!
Děti ve školách kreslí obrázky, pořádají jarmarky a tím se vytěží peníze. „A co udělá Běla? Vezme tyhle peníze, nakoupí sanitky, pastelky, tužky a sešity, vše naskládá do auta a prostě jede. Zavolá generálovi a řekne mu, že potřebuje letadlo – a světe, div se, do týdne ho má! Tahle postarší, ale nesmírně odhodlaná žena si nasadí helmu, nasedne do letadla a zamíří rovnou do válečné zóny, aby tam pomohla dětem v nouzi,” vypráví nadšeně Vágner.
Na oplátku pak místní oplácejí laskavost tím, že podporují české vojáky. „Je to takový krásný, spontánní řetězec pomoci, který začíná dětským obrázkem a končí skutečnou změnou k lepšímu v těch nejdrsnějších podmínkách světa,” říká Josef a dodává, že jsou na Běle vidět její noblesní hodnoty, které pramení z toho, odkud pochází. „Ta monarchie to do těch lidí jednoduše dá.”
Srovnávání s tátou
Slavný rodič může být mnohdy i trošku zátěž. Jak Josef snáší věčné srovnávání s jeho otcem Karlem Vágnerem? „Slýchám to často, ale já jsem si tím rozhodně nikdy nedělal těžkou hlavu a nebudu se kvůli tomu hroutit. Naopak jsem to vždy bral jako jistou motivaci a důvod sobě dokázat, že to, co dělám, má smysl,” říká Josef s úsměvem.
Česko je stavěné na to být znovu monarchií
Zajímá vás víc ze 14. dílu Hradního harašení s Josefem Vágnerem? Nedivíme se. Zazní ještě například:
- Proč je podle Vágnera Česko stavěné na to, že by mohlo být znovu monarchií?
- Proč doma mluví různými jazyky podle situace?
- Jaké má zážitky s fotbalovou Amforou?
- A po kom zdědil dobrodružnou povahu?
To a mnohem víc se dozvíte ve 14. dílu podcastu Hradní harašení, který si již nyní můžete pustit na Spotify nebo Apple podcasts. S dalšími díly podcastu se na vás budeme pravidelně těšit vždy 15. den v měsíci.
Aby vám nic neuniklo, sledujte náš Instagram, Facebook a Youtube Českého královského institutu. Píšeme, natáčíme a dokumentujeme vše o novodobé i dávné historii naší země.
