Nulový státní dluh a jedna z nejvyšších životních úrovní na světě. To je Lichtenštejnsko, maličké alpské knížectví. Prozkoumejte dnes s námi jeho historii, knížecí rodinu a objevte, proč se zrovna této monarchii daří tak dobře.
Základní fakta aneb pojďte se seznámit
Hlavní město: Vaduz (ve skutečnosti není městem, ale obcí, protože Vaduz nemá městská práva)
Počet obyvatel: 38 300
Rozloha: 160 m²
Úřední jazyk: němčina
Administrativní členění: 2 volební okresy (Dolní a Horní země) a 11 obcí
Sousední země: Švýcarsko a Rakousko
Státní zřízení: konstituční monarchie
Hlava státu: Hans Adam II.
Náboženství: katolické (76 %), protestantské (8,5 %), pravoslavné (1,1 %)
Měna: švýcarský frank
Jak Lichtenštejnsko vzniklo?
Oblast dnešního Lichtenštejnska byla ve středověku opakovaně dějištěm válek a rabování. Na lepší budoucnost se tomuto kraji začalo blýskat až v roce 1699, kdy Jan Adam I. z Lichtenštejnska koupil panství Schellenberg (dnešní Dolní země) a pak v roce 1712 i hrabství Vaduz (dnešní Horní země).
Císař Karel VI. v roce 1719 obě území sloučil a vzniklo tak nové knížectví pod názvem Lichtenštejnsko. Stalo se právoplatným státem Svaté říše římské. Lichtenštejnové však v této zpustošené zemi nesídlili, zdržovali se většinou ve Vídni nebo na Moravě.
Po rozpadu Svaté říše římské vybudoval stát celní unii s Rakouskem, díky čemuž se začalo Lichtenštejnsko dostávat z největší chudoby. Po první světové válce se pak přeorientovalo na Švýcarsko (dodnes se v zemi platí švýcarským frankem). Prvním panovníkem, který začal zemi pravidelně navštěvovat, byl až František I. z Lichtenštejnska. Byl to taky on, kdo do Lichtenštejnska trvale přesídlil, a to v roce 1938.
Kdo v Lichtenštejnsku vládne?
Státním zřízením je knížectví, tedy konstituční monarchie. V čele státu stojí kníže, který zemi reprezentuje v zahraničí. Má několik pravomocí: vetovat zákony, navrhovat nové právní předpisy a také rozpustit parlament. Tyto zvýšené pravomoci dostal v roce 2003 po hlasování v referendu, kde si občané také odhlasovali, že mohou referendem kdykoli změnit státní zřízení.
Zákonodárnou funkci má v zemi parlament. Tvoří ho 25 poslanců, které lidé volí ve dvou okrscích: 15 v Horní zemi (historické území Vaduz) a 10 v Dolní zemi (panství Schellenberg). Volby se konají jednou za čtyři roky a volit může každý, kdo dosáhl věku 20 let. Vládu země tvoří premiér, jeho zástupce a tři vládní radové, tedy ministři.
Politika Lichtenštejnska je úzce spojena se sousedním Švýcarskem. Ve většině zahraničních zemí hájí zájmy Lichtenštejnska právě Švýcarsko. Země má vlastní zastoupení jen v Bernu, Berlínu, Bruselu, Štrasburku, Vídni, Washingtonu, Ženevě a OSN v New Yorku.
Na trůnu je kníže, ale…
Hlavou státu je od roku 1989 Hans Adam II., kníže z Lichtenštejnska. V této zemi nedostává monarcha od státu žádný plat. Finance ze státní pokladny smí využívat jen při reprezentaci státu. Peníze tak musí mít z vlastních zdrojů. Současný kníže Hans Adam je vedle své monarchistické pozice úspěšným bankéřem.
Hans Adam je v současnosti ale jen oficiální hlavou Lichtenštejnska. Veškeré pravomoci a každodenní řízení státu předal v roce 2004 svému synovi, korunnímu princi Aloisovi.
Chcete si popovídat s monarchou?
Lichtenštejnská knížecí rodina si je s obyvateli státu velmi blízko. Každý rok 15. srpna na Státní svátek (Nanebevzetí Panny Marie) zve kníže všechny občany „na skleničku“. V zahradě hradu Vaduz, který jinak není veřejnosti vůbec přístupný, si Lichtenštejnci po oficiálním programu mohou popovídat s knížetem Hansem Adamem i princem Aloisem.
Poznejte královskou rodinu blíž
Hans Adam II.
Narodil se roku 1945 a s rodinou vyrůstal v knížecím paláci ve Vaduzu. Ve Švýcarsku vystudoval podnikové a národní hospodářství, a tak ho otec pověřil v roce 1970 reorganizací rodinného majetku. A vsadil na toho pravého. Díky jeho strategii, investicím a kompletní výměně správní rady (kníže z ní neváhal odvolat své příbuzné) jsou v současnosti Lichtenštejnové nejbohatším šlechtickým rodem v Evropě. Podle časopisu Forbes vlastní majetek v hodnotě 5 miliard dolarů.
Hans Adam II. má čtyři děti, tři syny a jednu dceru. V roce 2021 ovdověl. Jeho ženou byla kněžna Marie, která pocházela z Prahy. Byla dcerou knížete Ferdinanda Kinského.
Alois z Lichtenštejna
Syn Hanse Adama se narodil v roce 1968 a v současné době působí v Lichtenštejnsku jako regent. Vystudoval Královskou vojenskou akademii Sandhurst ve Velké Británii a poté práva a filozofii v Salcburku. Až do roku 1996 pracoval v Londýně v revizní agentuře. Pak se vrátil do Vaduzu a začal se zapojovat do lichtenštejnské politiky a pomáhal svému otci s finančními otázkami. Od roku 2004 řídí veškeré každodenní záležitosti Lichtenštejnska a připravuje se tak na převzetí trůnu. S manželkou Sophií Bavorskou má čtyři děti.
Konstantin z Lichtejnštejna
Je třetím synem současného knížete, narodil se roku 1972. Stejně jako jeho bratr vystudoval práva na Salcburské univerzitě. Od roku 2012 je generálním ředitelem Nadace knížete z Lichtenštejnska a spravuje tak téměř veškerý majetek knížecí rodiny a jednu z největších soukromých sbírek umění na světě. Je ženatý a má tři děti.
Pohnuté česko-lichtenštejnské vztahy
Domovem Lichtenštejnů byla původně Morava, kde sídlili už od 13. století. Rod vlastnil rozsáhlá území v Československu, patřil mu například celý Lednicko-valtický areál. Do Vaduzu se přemístil až kníže František I. (otec Hanse Adama) v roce 1938, kdy musel prchnout před nacisty.
Lichtenštejnsko zůstalo během války neutrální zemí, nikdy neuznalo protektorát a podporovalo exilovou vládu Edvarda Beneše. Při sčítání lidu ve 30. letech ale správce panství Velké Losiny napsal Lichtenštejnům jako mateřský jazyk němčinu. To stačilo, aby je Československo po válce považovalo za Němce. Kvůli Benešovým dekretům tak přišli o celý majetek na území Československa, který jim český stát nikdy nevrátil ani finančně nekompenzoval.
Po dlouhá léta proto nemělo Československo a později ani Česká republika diplomatické vztahy s Lichtenštejnskem. V roce 2009 je obnovil kníže Hans Adam II., a to po 64 letech. Diplomatické styky se od té doby mezi oběma zeměmi rozvíjejí, s poválečnými konfiskacemi však Lichtenštejnové stále nesouhlasí.
Co jste o Lichtenštejnsku možná nevěděli
- Hlava Lichtenštejnska má podle ústavy právo užívat tituly vévoda opavský a vévoda krnovský.
- Lichtenštejnsko je šestou nejmenší zemí na světě.
- Mohlo ale mít obrovská území. Když v roce 1867 prodával ruský car Aljašku, nabídl ji nejdřív Lichtenštejnskému knížeti. Ten ji však odmítl, a proto se car obrátil na USA.
- Rod Lichtenštejnů kdysi na Moravě vlastnil Plumlov, Brannou, Břeclav, Moravskou Třebovou, Lednici, Valtice, Černou Horu, Rudu nad Moravou, Úsov a Zábřeh.
- Když byl stát v tíživé ekonomické situaci, Lichtenštejnové neváhali a sáhli do své sbírky umění. V šedesátých letech prodali obraz Ginevra de’ Benci od Leonarda da Vinciho Národní galerii ve Washingtonu, a to za rekordních 5 milionů dolarů.
Náš tip: Chcete se vypravit i do dalších malých monarchií v Evropě? Přečtěte si třeba o Vatikánu, Monaku nebo Lucembursku.
