Pouhá jedna hodina plavby lodí dělí dvě naprosto rozdílné země – Španělské království a Marocké království. Obě jsou monarchiemi v čele s králem, ale přitom tak rozdílné. Vydejte se s námi na krátký okamžik na severozápad Afriky a poznejte blíže Maroko, zemi, v níž to voní kořením, čajem a rozpáleným pískem ze Sahary.
Maroko jako největší africké království
Od Evropy je Maroko vzdálené jen 14 kilometrů přes Gibraltarskou úžinu, a právě proto se mu někdy přezdívá „brána do Afriky“. Jeho výhodné polohy využívá řada evropských firem a zakládá zde své pobočky. I přesto je Maroko stále své a svou nezaměnitelnou podobu a kulturu si hrdě hýčká.
- Hlavní město: Rabat
- Počet obyvatel: 37,27 milionů
- Rozloha: 446 550 km2
- Náboženství: islám (99 % obyvatelstva jsou sunnitští muslimové)
- Státní zřízení: konstituční monarchie
- Hlava státu: král Muhammad VI.
- Administrativní dělení: 12 regionů
Král Muhammad VI. pochází z dynastie Alaouite, též nazývané Alavité (Alawité), která v Maroku vládne od roku 1666. Sám Muhammad VI. vládne království od roku 1999, kdy nastoupil na trůn po smrti svého otce Hasana II.
Rozdělení moci v Marockém království
Podle ústavy z roku 2011 je přesný název státního zřízení na území Maroka konstituční, demokratická, parlamentní a sociální monarchie. Panovník má však stále silný vliv. Do jeho pravomocí patří jmenování premiéra a vlády, rozpuštění parlamentu, navržení změn ústavy nebo velení armádě a vojenskému štábu. Zároveň je také duchovní hlavou muslimského obyvatelstva.
Marocký parlament je dvoukomorový. Horní komora tzv. Sněmovna rádců má 120 členů a Dolní komoru tzv. Sněmovnu reprezentantů tvoří celkem 395 členů. Volby rádců se konají každých 6 let a volby reprezentantů probíhají každých 5 let.
Další monarchie v Africe
Marocké království není jediná monarchie v Africe. Vedle něj najdeme na africkém kontinentě ještě Lesotho (král Letsie III.) a Svazijsko (král Mswati III.), které se nacházejí na zcela opačné straně – v Jižní Africe. Jedná se však o mikrostáty, takže je Maroko právem považováno za největší ze tří afrických království.
Zajímavost: v minulosti byly monarchiemi také další africké státy: Burundi, Egypt, Etiopie, Libye, Rwanda, Středoafrická republika a Tunisko.
Maroko – typické znaky této monarchie v Africe
Marocké království sousedí na východě s Alžírskem, na jihu se rozprostírá Západní Sahara a na severu se nachází dvě malé španělské exklávy Ceuta a Melilla. Ze španělského města Algeciras do přístavu ve městě Ceuta je to pouhá hodina plavby lodí.
Geografie
Maroko je různorodé. Na severu se projdete po nádherně zeleném pohoří a na jihu se před vámi otevře vyprahlá scenérie a písečné duny. Místy vám může připomínat evropské Španělsko, ale když se vydáte do marockých měst, nebude už pochyb o tom, že jste v jiné zemi.
Není ani tak překvapením, že nejzalidněnější oblastí Maroka je právě severozápad. Ve srovnání s rozpálenou Saharou nabízí tamní středomořské klima ty nejlepší podmínky pro život.
Ekonomika
Ekonomicky si Marocké království vede velmi dobře. Jedná se o 6. největší ekonomiku na africkém kontinentě a největšího výrobce osobních automobilů v Africe. Pro své rozmanité přírodní podmínky je Maroko také oblíbenou turistickou destinací.
Největšími politickými a obchodními partnery Maroka jsou Španělsko a Francie. Není to dáno jen polohou, ale také historicky. Do 2. března 1956, kdy získalo nezávislost a stalo se konstituční monarchií, bylo totiž Maroko rozděleno na francouzský a španělský protektorát ( mezistupeň mezi kolonií a plně suverénním státem).
Lidé a jazyky
V Marockém království se místy budete cítit jako doma a místy jako ve zcela vzdáleném světě. To proto, že se zde mísí tři kultury – evropská, africká a arabská. Zajímavostí je také to, že Maroko má velmi mladou populaci. Téměř polovinu obyvatelstva tvoří lidé ve věku pod 30 let.
Oficiálními jazyky jsou arabština a berberština. Při obchodním styku nebo na úřadech se však domluvíte i francouzsky. Na severu Maroka, zejména v exklávách Ceuta a Melilla, využijete také znalost španělštiny.
Marocké království skrývá dávné rány i tajemství
Málokdo by věřil, že kolem roku 1 000 př. n. l. bylo Maroko úrodnou a zalesněnou zemí, avšak Římané ji údajně zpustošili bezohledným kácením místních lesů. Podzemní voda se tímto barbarským konáním postupně vytrácela a začaly se tvořit pouštní oblasti.
V současnosti je zemědělsky využitelná pouze třetina marockého území.
Počínaje rokem 640 si západní Afriku včetně Maroka začali podrobovat islámští Arabové (původem z dnešní Saúdské Arábie). Během let byl znát také výrazný vliv Portugalska, Španělska a Francie. Přítrž tomu chtěl udělat sultán Muhammad V., který se postavil do čela protikoloniálního hnutí a i přes dvouletý pobyt ve vyhnanství se následně v roce 1957 prohlásil králem. Jedná se tedy o poměrně mladou africkou monarchii.
V roce 1961 se vlády ujal král Hasan II. a po něm pak v roce 1999 jeho syn Muhammad VI., který roku 2011 na základě nepokojů označovaných jako „arabské jaro“ omezil své vládní pravomoci.
Co v Maroku navštívit
Historická královská města Marrákeš, Fes a Rabat jsou hlavními cíli turistů. Zejména Evropany zde láká netradiční architektura a odlišné kulturní zvyklosti.
Dalším magnetem je pak téměř nedotčená příroda pohoří Ríf s vodopády a až překvapivým množstvím zeleně na severu Marockého království. Vyprahlý a v zimě zasněžený Džabal Tubkal je však také snem mnoha horalů. Nejvyšší bod Maroka i celé Severní Afriky se nachází v pohoří Vysoký Atlas a umožňuje nadšencům vyšplhat až do výšky 4 167 m n. m.
Pokud chcete poznat moderní průmyslová centra Marockého království, pak se vydejte do měst Casablanca, Tanger, Udžda nebo Agádír. Tam přičichnete nejen ke slanému oceánskému vzduchu, ale také k rušnému životu velkých marockých měst.
Marocká Sahara má ale také něco do sebe. Pokud jste s pravou africkou pouští ještě neměli tu čest, právě v Maroku se vám nabízí ideální příležitost se s ní pozvolna seznámit.
Co dalšího stojí za návštěvu?
- Ouarzazate – zde se nachází filmová studia, kde se natáčel Gladiátor a Hra o trůny.
- Meknes – královské město obehnané hradbami dlouhými 20 kilometrů.
- Chefchaouen – malé horské městečko na úpatí pohoří Ríf, kde je vše modré.
- Vodopády Uzúd – 110 metrů vysoká přírodní krása v kaňonu Oued El Abid.
- Essaouira – větrné město na jihu Maroka, kde se můžete projet na velbloudech, na čtyřkolkách po pláži nebo si vyzkoušet windsurfing.
Zajímavosti z Marockého království
- Od roku 1963 platí všeobecná povinná školní docházka. Negramotnost se výrazně snížila a dnes již stojí školy i v nejvyšších údolích Atlasu.
- Ksar Ait Ben Haddou (tradiční venkovská opevněná vesnice) byla v roce 1987 zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
- Ve světě se proslavil šafrán z Taliouine, máta a olivy z Meknesu nebo pomeranče a citrony z Fesu. Známá je také marocká směs dvaceti sedmi koření zvaná ras el-Hanout. Uniknout by vám neměl ani typický marocký čaj touareg.
- Jídlo se často připravuje v hliněné nádobě zvané tažín (tajine) a stejné označení nese i pokrm, který se v ní připravuje – jehněčí nebo kuřecí maso se zeleninou podávané obvykle s kuskusem, bulgurem nebo rýží.
- Nejpopulárnějším sportem v Maroku je fotbal a muži po celé zemi ho rádi sledují. Oblíbeným marockým sportem je také běh a box.
- V řidčeji osídlených částech Maroka žijí Berbeři a Haratinové, což jsou etnické menšiny.
- Pro Maročany jsou typická umělecká řemesla. Například ve Fesu najdete historické koželužny a barvírny kůží. Nejvíce se vyváží ručně vyráběné koberce.
- Maroko je první na světě v exportu fosfátů (zaujímá jednu třetinu světového trhu se surovými fosfáty).
- Na území Maroka se nachází les Mamora s výskytem korkového dubu a unikátní cedrové lesy Středního Atlasu a Rífu.
Kolem města Agádír roste argánie trnitá, z níž se vyrábí arganový olej. Jedná se o jedinou produkční oblast tohoto oleje na světě.
