Jedna třetina populace EU žije ve státech, které jsou monarchiemi. Celkem ve 12 zemích Evropy vládne korunovaná hlava. Kromě asi nejznámějšího Spojeného království Velké Británie a Severního Irska sem patří také některé z nejpokročilejších demokracií na světě – Dánsko, Norsko, Švédsko a Nizozemsko. A i když by se někomu mohlo zdát, že monarchie je jen přežitek z dob minulých, podle některých odborníků má nad republikami dokonce spoustu výhod.
Většina obyvatel evropských monarchií je pro jejich zachování a je s takovým uspořádáním státu spokojena. Například Profesor Robert Hazell (UCL Constitution Unit) řekl: „Monarchii odmítají mnozí nalevo jako feudální relikvii, ale není pochyb o jejím úspěchu. Některé z nejpokročilejších demokracií na světě jsou také monarchie. Průzkumy veřejného mínění v těchto zemích pravidelně ukazují, že 60 až 80% lidí si přeje udržet monarchii – jde o hodnocení popularity, za které by politici zemřeli.“
Co stojí za touto popularitou monarchie? Podle odborníků to může být například fakt, že prezidenti a premiéři přicházejí a odcházejí, zatímco monarcha může vládnout po celá desetiletí. Monarchie proto poskytuje určitou stabilitu a kontinuitu v rychle se měnícím globalizovaném světě. Pro panovníka také může být také snazší symbolizovat politickou neutralitu, než pro prezidenta se stranickou politickou minulostí. Podle studie https://faculty.wharton.upenn.edu/wp-content/uploads/2020/02/Symbolic_Unity_Monarchies_Republics.pdf profesora Maura F. Guilléna z Pensylvánské univerzity pak také monarchie v porovnání s republikami chrání ve větší míře vlastnická práva občanů tím, že snižují účinky vnitřních konfliktů, funkčních období a diskreční pravomoci exekutivy. To podle studie ve výsledku promítá do vyššího HDP na obyvatele a vede k vyšší životní úrovni lidí v zemi.
České království
Není to tak dávno, kdy jsme také byli monarchií, a to od 13. století až do roku 1918, tedy do vzniku Republiky Československé. Královský titul byl sice některým přemyslovským knížatům udělován i dříve, ale z Českého knížectví se dědičné království stalo až v roce 1212 díky Zlaté bule sicilské. Připomeňme, že na českém královském trůnu vládly dynastie Přemyslovců, Lucemburkové, Jagellonci, Habsburkové a Habsburko-Lotrinkové. A pokud by bylo České království zachováno dodnes, na českém trůnu by seděl prvorozený syn bývalého rakouského, českého a uherského korunního prince Oty a vnuk posledního rakouského císaře, uherského a českého krále Karla I – Karel Habsbursko-Lotrinský, kterému je nyní 60 let. Ve světle aktuálních událostí na české politické scéně pak vyvstává otázka, zda by přece jen nebylo lepší, kdyby čeští občané měli v čele své země opět monarchu, který by zemi sjednotil a stabilizoval.
