Jubilejním desátým hostem podcastu Hradní harašení byl muž, který nese jméno slavného šlechtického rodu – Nikolaus Lobkowicz. Podnikatel, jehož rodné kořeny sahají až do 14. století žije v Česku od dob restitucí po sametové revoluci.
Lobkowiczové jsou jedním z nejstarších a zároveň nejznámějších českých šlechtických rodů. Část z nich po komunistickém převratu odešla do zahraničí, mnozí se vrátili po Sametové revoluci a žijí v Čechách.
Kdo jsou Lobkowiczové dnes podle Nika Lobkowicze, který byl hostem podcastu ČKI Hradní harašení? „To je těžká otázka. Lobkowiczové byli vždycky velmi rozsáhlý rod, je nás opravdu hodně. Moji rodiče mají například asi 25 vnoučat a já sám mám osm dětí. Náš rod však není brán klasicky tak, že jsme příbuzní. Naše děti by se teoreticky i mohli vzít.” směje se. Jak by Nikolaus tedy charakterizoval sám sebe? Prý především jako manžele a tatínka. „Považuji se hlavě za otce, jak už jsem říkal, mám osm dětí. Mimo to vlastním ale také zámek (Červený hrádek) blízko Sedlčan, jsem podnikatel a také jsem člověk, který se hodně zajímá o společnost a svět, ve kterém žijeme.
Lobkowiczové po r. 1898
Po sametové revoluci se někteří Lobkowiczové vrátili zpět do Česka a získali v restitucích část svého majetku zpět. V současnosti vlastní například zámky Mělník, Roudnice nad Labem, Lobkovice a Nelahozeves, dále hrad Střekov či Lobkovický palác na Pražském hradě nebo horu Říp. Svůj majetek otevírají veřejnosti a starají se o české kulturní dědictví.
Zámecký život v Česku díky restitucím
Jak můžete v podcastu slyšet, Niko mluví plynně česky, ač jde slyšet jeho přízvuk. Český jazyk se však začal učit až v roce 2014. Jeho rodnou řečí je němčina. Jaké bylo dětství kluka z rodu Lobkowiczů? „Vyrostl jsem v Německu a bydlel na mnoha místech, protože jsme se hodně stěhovali kvůli zaměstnání mého tatínka. Bylo to ale úplně normální dětství. Až do doby, než jsme se vrátili do Česka kvůli restitucím. To bylo v roce 1993. Byl to šok. Krátce po revoluci to tu pořád bylo poměrně divoké a my jsme ani neuměli česky,” vypráví Lobkowicz. Lidé na jeho rodinu prý podle jeho slov divně koukali a komentovali to, že hovoří německým jazykem. „Najednou jsme měli i zámek, polnosti a tak podobně, na to si člověk také musel zvyknout,” říká Niko.
Vše, co se týkalo monarchie, mu prý bylo vždy blízké: „Vyrostl jsem ve vědomí, že být šlechtou souvisí s velkou zodpovědností a povinnostmi. Že to není jen privilegium. Můj dědeček i maminka také byli ze šlechtických rodů, hodně se o tom u nás doma mluvilo. Měl jsem kolem sebe navíc lidi, které své povinnosti brali velmi vážně, například Karla Schwarzenberg,” vysvětluje Niko.
Morální vzory společnosti
Nikolaus Lobkowicz si i díky těmto zkušenostem dokáže představit, že by Česko bylo znovu monarchií. „Demokracie je v Česku brána jako taková svatá kráva. Tuto zemi si jako monarchii představit umím, nedokážu si ale představit, kdo by mohl být monarcha v čele,” říká Niko a dodává, že monarchie podle něj všude přináší pozitivní vliv.
„Monarchie má silný identifikační potenciál. Lidi pořád baví mít v čele někoho, kdo dělá něco nejen pro ně, ale pro celý stát a ukazuje sebedisciplínu, která je mimořádná,” vysvětluje Lobkowicz. Lidé jinými slovy pořád mají rádi morální vzory společnosti: „Velice podobným úhlem pohledu se lidí dívají například na kněze.” Zkrátka střed pozornosti v tom dobrém i špatném.
Poslechněte si desátý díl podcastu Hradní harašení, dozvíte se ještě například:
- Co je projekt House of Castle, který Niko založil?
- Jak se financuje zámek, ve kterém žije?
- Kdo všechno se o zámek Červený hrádek stará?
- Kolik stojí svatba na sídlech z House of Castle?
Podcast s Nikolausem Lobkoviczem si pusťte na podcastových platformách jako je Spotify nebo Apple podcasts. S dalšími díly na královská témata se na vás budeme již pravidelně těšit vždy 15. den v měsíci. Aby vám nic neuniklo, sledujte Instagram, Facebook a Youtube Českého královského institutu. Píšeme, natáčíme a dokumentujeme vše o novodobé i dávné historii naší krásné země. Díky nám budete v obraze!
