Ferdinand I. Dobrotivý (korunován jako Ferdinand V.) byl rakouský císař, král uherský a poslední korunovaný český král. Do historie se zapsal jako člověk s dobrým srdcem, ale především jako velmi nemocný panovník, pro něhož bylo mnohdy těžké plnit královské povinnosti. Jaké nemoci ho sužovaly, v čem vynikal a jaký vedl život?
Ferdinand I. Dobrotivý – jeho původ a vláda
Ferdinand I. Dobrotivý, celým jménem Ferdinand Karel Leopold Josef František Marcelin, pocházel z habsbursko-lotrinské dynastie a na český trůn nastoupil v roce 1835 po smrti svého otce Františka I. (též Františka II., posledního císaře Svaté říše římské národa německého).
- 1830 – v Prešpurku (dnešní Bratislavě) byl korunován na uherského krále jako Ferdinand V.
- 1835 – stal se rakouským císařem
- 1836 – v Praze se nechal korunovat na českého krále jako Ferdinand V. Korunovace proběhla 7. září a zahrnovala slavnostní pomazání, navléknutí prstenu jako symbolu zasnoubení panovníka se svou zemí a vložení svatováclavské koruny na hlavu krále
Českým zemím vládl do roku 1848, avšak jeho panování bylo spíše tzv. naoko, protože pro své četné zdravotní problémy nemohl plně zastávat svůj úřad. Moc měl v rukou kancléř Metternich (na tuto pozici jej jmenoval František I.) a další členové státní rady – arcivévoda Ludvík a hrabě František Antonín Kolovrat. Rozdílné politické názory Metternicha a Kolovrata však nakonec vedly v roce 1848 k revoluci.
Zajímavost: Původně se zvažovalo, že by na český trůn nastoupil mladší bratr Ferdinanda, který měl menší zdravotní problémy. Nakonec však zvítězil dynastický nástup na trůn.
Křehké zdraví Ferdinanda V.
Ferdinand V. se narodil v roce 1793 a již od začátku jeho života bylo patrné, že s ním není něco v pořádku. Měl nepřirozeně velkou hlavu s pokřiveným obličejem, neustále pootevřená ústa, krátké ruce a nohy a malé tělo. Byl postižený křivicí, míval nervové tiky a křeče, špatně mluvil a trpěl epileptickými záchvaty. Po některých dokonce upadl do bezvědomí. Proto měl nařízen klid a často byl izolován od všeho dění. Je tedy jasné, že tyto problémy byly jen těžko slučitelné s plnohodnotným panováním.
Postupně se za pomoci svých vychovatelů učil koordinovat své pohyby a chodit do schodů. Časem zvládl dokonce i jízdu na koni nebo tanec. Vedle toho se také vyučil zahradníkem – v habsburské dynastii bylo tradicí, že se každý člen rodu za svůj život naučil nějakému řemeslu – zajímal se o botaniku a hrál na klavír a trubku. Rovněž miloval techniku a byl otevřen vědeckému pokroku.
Zajímavost: Jeho oblíbená květina byla jiřina, a tak ji nechal vysazovat v zahradách a parcích.
Příčina zdravotních potíží českého krále
Zdravotní problémy Ferdinanda V. pramenily s největší pravděpodobností z blízkých příbuzenských vztahů – jeho otec František I. a matka Marie Tereza Neapolsko-Sicilská byli bratranec a sestřenice. Ferdinandovi prarodiče byli dokonce sourozenci.
Kvůli tomu habsburští potomci trpěli degenerací genetického kódu a jen někteří z nich zvládli samostatně fungovat.
Jediný habsburský panovník, který uměl česky
Ferdinand I. Dobrotivý hovořil šesti jazyky – německy, francouzsky, italsky, maďarsky, latinsky a dokonce česky. I přes hluboké znalosti a všemožné nadání však pro četné epileptické záchvaty (údajně až 20 denně) bohužel nebyl schopen efektivně vládnout.
Proč se Ferdinandovi I. říkalo Dobrotivý
Svět se mu vysmíval, ale Pražané ho měli rádi. Při každodenních procházkách po dnešní Národní třídě dával dětem bonbony a chudým almužnu, zajímal se o vdovy a vojáky a pomáhal obyčejným lidem. Ke všem se choval laskavě a vstřícně. Právě proto je považován za jednoho z nejoblíbenějších panovníků, a to i přesto, že sám prakticky nevládl, protože ze zdravotních důvodů zkrátka nemohl.
Zajímavost: Pro první polovinu 19. století, ve kterém vládl Ferdinand I. Dobrotivý, byl typický životní styl zvaný biedermeier. Vyznačoval se nechutí k válce a do popředí se dostávaly všední hodnoty jako klid domova, čas s rodinou u dobré kávy a bábovky a jako důležité osoby byly viděny zejména děti a starší lidé, kteří reprezentovali symbol moudrosti. Měšťané a šlechta byli v době biedermeieru velmi majetní a bavilo je zkrášlování svých interiérů honosným nábytkem, obrazy či porcelánem. Nikoho nezajímala vyznamenání za účast v boji.
Život Ferdinanda I. Dobrotivého po abdikaci
Dne 2. prosince 1848 byl král Ferdinand V. proti své vůli odstaven od trůnu a v arcibiskupském paláci v Olomouci abdikoval ve prospěch svého synovce Františka Josefa I., který se nenechal korunovat jako Ferdinand, ale bez koruny na hlavě se tituloval králem „z boží milosti“. Tato legitimizace moci mu stačila.
Až do své smrti dne 29. června 1875 pak pobýval Ferdinand I. Dobrotivý se svou manželkou, sardinskou princeznou Marií Annou Karolínou Piou Savojskou, v Praze a kočárem jezdil na své dva zámky Ploskovice a Zákupy. A i když mu lékaři předpovídali krátký život, nakonec se dožil úctyhodných 82 let. Kvůli svému zdravotnímu stavu však nikdy neměl potomky.
Zajímavost: Po roce 1860 se Ferdinandovi zhoršila chůze, a tak ho přenášeli na přenosném křesle přes zámek. Pro usnadnění pohybu mezi patry v zámku si nechal vyrobit speciální mechanický výtah na ruční pohon, který mu dodala slavná pražská vagonka.