Renesance kladla důraz na člověka víc než kdykoliv předtím

Renesance byla obdobím, kdy se kreativita a lidský intelekt dostaly do popředí a ovlivnily tak mnoho aspektů kultury a společnosti. Proč se některým lidem i dnes říká, že jsou renesanční? Čím se samotná renesance vyznačuje a jak moc pomohly tehdejší mecenáši rozvoji renesančního a dnes světoznámého umění? Dočtete se v článku.

Co je renesance?

Renesance byla obdobím obnovy zájmu o umění, vědu a kulturu a nového životního stylu, které v Evropě nastalo ve 14. století a vrcholilo v 15. a 16. století. 

Tato doba byla charakteristická také zvýšeným zájmem o lidskou kreativitu, objevování a vědecký pokrok. V italštině slovo „renesance“ znamená ve volném překladu znovuzrození, což odráží snahu o obnovení starověkých hodnot a také ideálů. V Itálii, konkrétně ve Florencii, renesance navíc vznikla. 
Gotiku a renesanci pak dělí především obrat od boha k člověku a jeho individualitě, inteligenci, kreativitě či schopnostem. Pozemský svět je v renesanci klíčový. Celé období však vychází z antiky.

Jaké jsou znaky renesance? 

• Důraz na člověka: Takzvaný antropocentrismus klade důraz na člověka, který je ve středu všeho. Na jeho rozum, poznání i pozemský život. Renesanční člověk se vymaňuje ze středověkého způsobu myšlení a obrací zájem od Boha směrem k člověku (často sobě) samému. 

• Antické ideály: Lidé se v období renesance vraceli k antickým ideálům. Inspirovali se kulturou starověkého Řecka a Říma, studovali antické spisy, umění, filosofii a propojovali tyto ideály s novými myšlenkami jejich doby.

• Individualismus: Člověk na sebe kladl větší důraz, než kdy jindy. Umělci tak začali podepisovat svá díla (narozdíl od středověku) a vznikaly životopisy či autoportréty malířů.

• Realismus: V renesanci se realismus projevil v umění. Například kladením důrazu na přesné zobrazení lidské anatomie, perspektivy nebo přírody. Vznikla tak díla, která co nejvíce odpovídala skutečnosti. Mimo jiné i v literatuře – objevují se nově scény z běžného života a vzniká například žánr novela.

• Sběratelství: Možná je to nepředstavitelné, ale pro předchozí období (středověk) nebylo sběratelství vůbec běžné. Lidé se však v období renesance snažili poznat co nejlépe antický svět a s ním spojené i památky, které se na italském území zachovaly. Sběratelství historických předmětů se tak pojí i s prvopočátky archeologie. 

• Architektura: V renesanci vznikaly impozantní stavby, za kterými se vydá každý rok tisíce a tisíce turistů. Mezi jejich typické prvky se řadí symetrie, fresky a reliéfy, kupole a klenby, využívání geometrických vzorů jako dekorativní prvek, korintské a dórské sloupy, arkády apod. Mezi nejslavnější renesanční stavby se řadí Katedrála Santa Maria del Fiore v italské Florencii, La Rotonda v italském městě Vicenza či Sixtinská kaple ve Vatikánu. 

• Vzdělání: Vznikaly univerzity a školy, které podporovaly vzdělání ve všech jeho formách. Renesanční myslitelé se snažili propojit antické myšlenky s novými nápady.

• Literatura: V tuto dobu vzniklo také mnoho významných literárních děl, ve kterých můžeme spatřit jak antické (staré) tak nové myšlenky autorů. Mezi nejznámější renesanční autory se řadí například Dante Alighieri‎, Giovanni Boccaccio, Geoffrey Chaucer‎ či Francesco Petrarca.

• Mecenášství: Umění se začíná stávat i politickou zbraní (například Michelangelova socha Davida). Renesanční mecenáši byli mocní, velmi bohatí a rádi financovali umělce, vědce a další tvůrce, čímž podporovali kulturní a intelektuální rozkvět v této době. Mezi významné mecenáše se řadí například: 

• – Cosimo de‘ Medici: italský bankéř a politik z Florencie, který byl mecenášem několika umělců a spisovatelů, včetně Brunelleschiho, Donatella a Masaccia.
• – Lorenzo de‘ Medici: Byl synem Cosima de‘ Medici a byl mimo jiné známý pod slovem “velkolepý“. Finančně podporoval například Botticelliho a Michelangela.
• Francesco Sforza: Tento vévoda z Milána byl patronem mnoha umělců a architektů, včetně Leonarda da Vinci.

Zajímavosti o renesanci 

Renesanční období bylo jedno z nejzajímavějších (co se týče například umění či objevů) vůbec. Pojďme si představit vybrané renesanční zajímavosti: 

• Rozvoj sochařství: V období renesance bylo velmi rozvinuto sochařství. Sochy byly součástí náhrobků i církevních staveb a často byly zachyceny v pohybu a s jasným výrazem ve tváři. Nejslavnějším sochařským dílem renesance je socha “Davida“ od Michelangela Buonarroti, jejíž rysy mohou být označeny za spíše gotické, ale zároveň jsou velmi realistické.

• Vynález knihtisku: V roce 1455 Johannes Gutenberg vynalezl technologii mechanického knihtisku, což vedlo k masovému šíření knih a zásadnímu posunu v oblasti znalostí. 

• Mecenášství Medicejské rodiny: 

Za mnoha významnými uměleckými díly renesance stojí vlastně z velké části tato rodina, jelikož financemi podporovala jejich vznik. Jak už je psáno výše, podporovali ty nejlepší renesanční umělce. 

• (Ne)skutečný Leonardo da Vinci: Tento doslova renesanční člověk navrhl obrněné vozidlo, kosmický vůz, kladku, bagr nebo třeba vzducholoď. A je samozřejmě i autorem slavného obrazu Mony Lisy. Co vše má da Vinci “na svědomí” je na dlouhý seznam, ale zmiňme ještě například to, že jako první vysvětlil, proč je obloha modrá či navrhl první kontaktní čočky. 

• Holka nebo kluk? Na renesančních obrazech dětí se velmi těžko na první pohled rozpoznává, zda se jedná o holčičku či chlapečka. Pohlaví neprozradil ani účes, ale spíše různé rozlišovací symboly. Například hračky. Chlapci měli v ruce bubínky, koníky či bičíky, děvčata naopak rosetu uprostřed nad čelem, zavěšený přívěsek či držely panenku. A aby toho nebylo málo – malí šlechtici byli někdy oblékáni do ženského oblečení. Takto byl zpodobněn například Albrecht z Fürstenberka. 

• Kdo je dnes renesanční člověk: Když o někom řekneme, že je renesanční člověk, znamená to, že se vyzná v mnoha věcech, má přehled, je vzdělaný a také toho  opravdu hodně umí. Stejně jako již zmiňovaný Leonardo da Vinci.

Celkově lze renesanci považovat za klíčové období v evropské historii, které mělo vliv na mnoho aspektů společnosti a kultury. Je to doba, kdy se lidé začali více zaměřovat na lidské schopnosti a kreativitu, což vedlo k mnoha významným kulturním a vědeckým pokrokům.