„Nic, než co je spravedlivé“, říká heslo starého šlechtického rodu Schwarzenbergů. Zdá se však, že spravedlnost jim příliš nepřála – ještě na začátku minulého století byli jednou z nejbohatších rodin Evropy, ale o téměř veškerý majetek vlivem dějinných událostí přišli. Podívejte s námi na historii tohoto šlechtického rodu i na to, co dělají Schwarzenbergové dnes.
Kdo jsou Schwarzenbergové?
Schwarzenbergové jsou česko-německo-rakouským šlechtickým rodem s bohatou historií. V dějinách Evropy sehráli významnou úlohu, stali se například princi ve Svaté říši římské a knížaty a vévody v Českém království. V současnosti žijí Schwarzenbergové v Česku a Rakousku, část rodiny sídlí také v Holandsku a Toskánsku. Hlavou rodu je politik Karel VII. Schwarzenberg – nám známější pouze jako Karel Schwarzenberg.
Historie rodu
Rod Schwarzenbergů pochází z Německa, prameny se o něm poprvé zmiňují v roce 1172. Nejvýznamnějším představitelem ve středověku byl Erkinger ze Seinsheimu, který koupil panství Schwarzenberg a začal se psát jako „Seinsheim ze Schwarzenbergu“. Pro svůj rod získal do zástavy několik českých hradů a měst.
Prvním trvalým majetkem Schwarzenbergů v Čechách bylo panství Třeboň, které získal roku 1660 první schwarzenberský kníže Jan Adolf. Postupným nákupem a díky dědictví dosáhli Schwarzenbergové na rozsáhlé statky v jižních a severních Čechách (Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou, Netolice, Prachatice, Volary, Vimperk, Orlík). Významnou postavou rodu Schwarzenbergů byl také diplomat Karel Filip (1771–1820), který se zúčastnil se Bitvy národů u Lipska, kde byl poražen Napoleon Bonaparte.
Na konci 18. století se česká část rodu rozdělila na dvě větve: hlubocko-krumlovskou a orlickou.
Z boháčů vyhnanci
Ještě před první světovou válkou vlastnily obě české větve rodu přes 175 000 hektarů půdy a Schwarzenbergové patřili mezi nejbohatší rody v Evropě. Provozovali lesní a rybniční hospodářství, doly pivovary, cukrovary, cihelny a další. Kromě toho vlastnili přes tucet zámků a hradů v Čechách, Německu a Rakousku.
O třetinu svého majetku přišli v rámci tzv. pozemkové reformy v roce 1922. Stát od nich převzal 61 000 hektarů zemědělské a lesní půdy. Další rána přišla s druhou světovou válkou. Adolf Schwarzenberg, představitel hlubocko-krumlovské větve, musel pro své politické názory emigrovat. Německá policie jeho majetek samozřejmě zabavila. Po válce byl pak vydán zákon zvaný Lex Schwarzenberg – ten převedl veškerý nemovitý majetek hlubocko-krumlovské větve (tehdy oceněný na čtyři miliardy korun) do vlastnictví státu.
I orlická část rodiny v čele s Karlem VI. Schwarzenbergem, která za druhé světové války zůstala v republice, o majetek přišla. Karel se před válkou přihlásil k české národnosti, a tak jeho zámek Orlík přešel pod německou nucenou správu. Později byl veškerý jeho majetek komunisty zestátněn. Také tato část rodiny nakonec v roce 1948 emigrovala.
Co se stalo s majetkem po roce 1989?
Chudší větev rodiny, orlická, získala svůj majetek po sametové revoluci zpět. Vlastní dnes zámek Orlík, zámeček v Čimelicích a několik dalších nemovitostí. Lex Schwarzenberg je však v platnosti dodnes, a tak nemovitosti hlubocko-krumlovské větve zůstaly státu a stále se o ně vedou rozsáhlé spory.
Schwarzenbergové dnes
Karel Schwarzenberg (1937)
Český politik a čestný předseda TOP 09 je v současnosti hlavou rodu Schwarzenbergů. V jeho osobě se spojily obě větve rodu – synové Adolfa Schwarzenberga z hlubocko-krumlovské větve neměli mužského potomka, a tak jeden z nich, Jindřich, adoptoval Karla Schwarzenberga z orlické větve. Karel se začal politicky angažovat již během gymnaziálních studií, kdy žil s rodinou v Rakousku. Pomáhal československým uprchlíkům po invazi v roce 1968 a v roce 1984 se stal předsedou Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva. Po roce 1989 se vrátil do Čech a stal se kancléřem prezidenta Václava Havla. V roce 2013 se umístil na druhém místě v přímé volbě prezidenta. V současnosti žije na loveckém zámečku Dřevíč.
Karlova rodina
S manželkou Therese Schwarzenbergovou vychovali tři děti: Jana Nepomuka, Annu Carolinu a Karla Phillipa. Později se však ukázalo, že mladší syn je ve skutečnosti potomkem rakouského politika Thomase Prinhorna (který Karla Phillipa následně adoptoval). V roce 1988 se manželé Schwarzenbergovi rozvedli, ale zůstali přáteli. Po dvaceti letech se rozhodli opět vzít a svůj sňatek uskutečnili v tichosti na zámku Obermurau ve Štýrsku.
Jejich syn Jan Nepomuk je lesník a správce rodového majetku v Rakousku a Čechách. Jejich dcera Anna Carolina žije i se svými dětmi v Rakousku. V letošním roce představila jako spolurežisérka na filmovém festivalu v Karlových Varech otevřený dokument Můj otec o Karlu Schwarzenbergovi.
Alžběta Pezoldová (1947)
Je nevlastní sestrou Karla Schwarzenberga a potomkem hlubocko-krumlovské větve rodu. Vystudovala historii umění a archeologii. V roce 1970 se vdala za právníka Rüdigera von Pezold, s nímž má dvě dcery a pět synů.
Od 90. let usiluje o vrácení rodového majetku hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů zestátněných roku 1947. Soudí se rovněž se svým nevlastním bratrem. Její otec Jindřich odkázal tři čtvrtiny svého majetku adoptivnímu synovi Karlovi a čtvrtinu majetku jí. Součástí jeho poslední vůle bylo, že dědici udělají vše pro opětovné získání hlubocko-krumlovského majetku. Alžběta tvrdí, že Karel v restitucích nevynaložil veškeré úsilí, nedodržel poslední přání otce a nemá tak na majetek právo. Zajímají vás české šlechtické rody? Podívejte se také na náš článek o Lobkowiczích.
