Na soutoku řek Orlice a Bělá asi 30 km východně od Hradce Králové leží městys Častolovice, jemuž dominuje renesanční zámek, dodnes obývaný rodinou Šternberků. Historie tohoto místa je ale mnohem starší než zdejší působení rodu osmicípé hvězdy a možná i právě proto stojí za to zámek Častolovice, stejně jako všechna ostatní sídla české šlechty, opečovávat a střežit pro další generace.
První dochované informace o Častolovicích
První písemná zmínka o Častolovicích pochází z roku 1342 a je spojena s povýšením vsi na městečko s právem výročního trhu. V listině je zmíněn Půta z Častolovic, který obýval gotickou tvrz, jejíž přesná poloha není zcela jasná. Mohlo se sice jednat o vodní tvrz, která se nacházela v místech dnešního zámku, ale stejně tak mohlo jít o stavbu na vyvýšeném ostrohu, kde dnes stojí kostel sv. Víta.
Středověká tvrz byla v držení pánů z Častolovic až do poloviny 15. století, kdy se dostala do rukou Jiřího z Poděbrad (od roku 1458 český král) a po jeho smrti pak patřila i jeho synovi Jindřichu z Minsterberka. V roce 1495 se majiteli panství a tím i upadající a již pustnoucí tvrze, která již ztratila rezidenční charakter, stal Vilém z Pernštejna, jeden z nejvýznamnějších představitelů české šlechty přelomu 15. a 16. století.
Sídlo české šlechty nemělo stálého majitele
V 16. století tvrz vystřídala několik majitelů. Největší význam měl Jindřich z Regeru, který zde po polovině 16. století vybudoval raně renesanční zámeček, jehož zdivo bylo později částečně využito při dalších přestavbách.
Na konci 80. let 16. století se majitelem panství stal Bedřich z Oppersdorfu, který před rokem 1600 zahájil výstavbu čtyřkřídlého zámku jako své rodové rezidence. Původní podobu zámku z doby Oppersdorfů známe díky dochovanému obrazu z konce 17. století.
Díky němu víme, že zámek neměl v té době věž a byl rozdělen na reprezentační část (vlevo od vjezdu) a část hospodářskou. Vedle zámku bychom v té době našli kromě zahrady (v předpolí zámku) i rozsáhlý rybník a další hospodářské budovy. V interiéru se z této doby dodnes dochovaly monumentální renesanční kazetové stropy a část heraldické výzdoby.
Šternberkové poprvé v roli majitele Častolovic
V roce 1694 pak zámek zakoupil nejvyšší pražský purkrabí Oldřich Adolf Vratislav hrabě ze Šternberka. Tím začala třísetletá éra rodu Šternberků v Častolovicích.
Výraznější barokní úpravy zámek minuly a ten si tak až do počátku 19. století uchovával svou renesanční podobu včetně sgrafitové a freskové výzdoby nádvoří. Šternberkové vytvořili v té době ve velkém sále rodovou portrétní galerii a také přidali několik erbů s osmicípou hvězdou.
Až v polovině 19. století nechal Jaroslav ze Šternberka zámek upravit novogoticky, čímž zcela změnil jeho vnější podobu a zakryl značnou část renesančních prvků.
Sídlo české šlechty v přestavbě
Až na počátku 20. století se tehdejší majitel zámku Leopold Albert ze Šternberka (dědeček současné majitelky) rozhodl pro novorenesanční přestavbu, která zámku měla vrátit jeho původní vzhled.
V této době také zámek dostal věž nad hlavním průjezdem s typickou bání. V 19. století byl také vybudován rozsáhlý anglický park.
Doba, kdy museli jít Šternberkové stranou
Šternberkové přišli o zámek v Častolovicích ve 20. století hned dvakrát. Poprvé jim byl zabaven v době druhé světové války (navrácen byl v roce 1945) a podruhé pak v roce 1948 po komunistickém převratu.
V období komunistické totality byla část zámku zpřístupněna veřejnosti, větší část však byla přeměněna na internát kovoslužby, což zanechalo svoje stopy v interiérech i v okolí zámku. V místech zahrady například učňové hráli volejbal. Poškozeno bylo zejména pravé křídlo, které před rokem 1948 využívala rodina Šternberků k bydlení.
Na zámku se nacházela také část šternberské knihovny, kterou převzalo do péče Národní muzeum a tím ji uchránilo před zničením.
Šternberkové konečně opět v Častolovicích
V roce 1992 byl zámek v Častolovicích navrácen dceři posledních majitelů Dianě Phipps Sternbergové, která na zámku žije a zpřístupnila jeho nejvýznamnější prostory veřejnosti. Byla obnovena také zahrada a bylo kompletně zrenovováno pravé obytné křídlo zámku tak, aby mohl opět sloužit jako rezidence rodu Šternberků.
